Jeden z nejzajímavějších rozhovorů byl natočen na našem zakončení sezony. Marťu Wolfovou vyzpovídal David Pavelek.
D: Tak – jak se Ti líbí v Metylovicích?
M: Mě se v Metylovicích líbí jako v horách. 🙂
D: Můžeš to rozvést?
M: Záleží z jaké stránky to myslíš. Jestli jako se stránky hasičské … nebo …
D: Jak si to přebereš.
M: Takže se mi tam líbí krásně, pomalu více než doma.
D: Jak je Ti mezi náma hasičama?
M: Skvěle. To je snad moje druhá rodina.
D: Je to u nás lepší než u Vás?
M: …….. No, ……….. JO.
D: Který metylovický tým je Ti sympatičtější? Áčko, béčko ???
M: To je těžko, to je takové míšené, nejlepší je to tak půl na půl. 🙂
D: Jak to vidíš do budoucna, máme si hledat nového proudaře nebo nalívačku-košařku?
M: Já myslím, že to tak zůstane ještě nejmíň čtyři roky. 🙂 Jak to tak vidím. 🙂 Ikdyž byla už tu nabídka z Petřvaldíku na savici.
D: Tak to si Tě musíme hlídat.
M: Ještě nevím, jak je to s Marcelou, ale ta nabídka už tu byla.
D: Co říkáš na naše pařby?
M: Nejlepší na té pařbě je vždycky to maso.
D: Tak to mi hraješ do noty. Kolik hvězdiček dáváš dneska?
M: Už jsem řekla že šest.
D: To nejde. To je nadržování, z pěti hvězdiček nemůže být šest.
M: Nemůže jo? Tak pět. 🙂
D: Co bylo lepší, obložené talíře nebo to kuřecí maso?
M: To maso. Normálně jsem nevěděla, jestli je tak ostrý nůž nebo to maso je tak měkké. 🙂
D: Jak to vidíš do příští sezony?
M: Myslíš celkově nebo jenom někoho určitého?
D: Jak si to přebereš.
M: Jestli teda muži půjdou do ligy, tak je vidím na tu jedničku, místo té druhé jedničky. Prostě budou první.
D: Už bylo deset otázek? Bylo. Určitě.
M: Já nevím. Já jsem to nepočítala. Já ale nemám tu otázku.
Následoval mini rozhovor o tom, jakou otázku dá Marťa Davidovi, do kterého jsem se zapojil i já.
E: Však máš čas něco vymyslet. Na Davida toho není moc. 🙂
M: Na něho jsou vždycky otázky, které se týkají jídla.
E: Vždyť to říkám. 🙂
D: To nemusí být zrovna o jídle. To zas potom vypadám jako největší nenažranec.
E: Neeeeeeee. 🙂
D: Neee, vůbec. Hele jídlo, dejte to před Davida. 🙂
M: Co je každá soutěž, tak kde vidíš první Davida je jídlo. 🙂
D: Protože mám funkci udělovat hvězdičky, tak to musím testnout.
M: A tak, které jídlo bylo nejlepší? Na jaké soutěži?
E: To už se ptali.
D: To už bylo.
M: No já ty rozhovory moc nečtu. Ale to tam nedávej. 🙂
E: To je trapas. „Já jako ty rozhovory nečtu … ani co Michal napíše … jako co to je ??? Ty jeho bláboly.“ To máš teda u mě Marťo.
M: Já jsem četla jen ten Michalův s Rudou.
D: To by mě zajímalo, co myslí tím Michelinem.
E: Odpověděl Ti.
M: Ach joooo.
E: Marťo mě se vybije baterka, jestli se budeš tak dlouho rozmýšlet.
M: Ty jo mě žádná otázka nenapadá.
M: Proč s sebou někdy nevezmeš Žanetu na soutěž?
D: Podobná otázka už taky byla – nebaví ji to.
E: Najdi si nějakou jinou otázku, protože tato už byla. KDYBYS TO ČETLAAAAA !!!!!!!!!!
D: Máš ještě další možnost. Máš to číst.
M: Jako zase další?
E: Prosím Tě vyber nějakou jinou otázku, náhodně. Zeptej se ho, které maso je lepší a dobroš ty vole. 🙂 Já tady nebudu do noci !!!
M: Krkovička.
D: Hmmm ?!
E: To se musíš ho zeptat, on odpoví. 🙂
M: Tak fajn, tak teda abych to věděla, které maso je nejlepší?
D: Tak úplně nejlepší, to se takhle nedá říct, ale uzené hovězí anebo jehněčí kýta na česneku.
M: Tak to jsi mi nasadil brouka do hlavy.
A rozhovor tímto neskončil. 🙂 Nějak jsme se do toho zamotali 🙂
E: A teď se zeptej ty Marti.
D: Já už jsem se ptal, já už jsem měl deset otázek.
E: No a ty, počkej, vlastně,počkej, počkej, jak to je ???
D: Ona se ptala mě, a teď měla poslední otázku.
E: No však, teď odpovíš ty.
M: Jako které maso je nejlepší???
E: No jasně.
D: Já taky? Které maso je nejlepší?
M: No tak, já už jsem říkala tu krkovičku.
D: Jako syrová?
M: Ne normálně jako, udělaná.
E: Jak?
M: Na grilu třeba.
D: Rozveď to.
E: Nějaký speciální recept?
M: Speciální nemám, prostě naložená krkovička. V nějaké marinádě, česneku. 🙂
E: Nebudeme Tě trápit, koho si teda vybereš pro příští rozhovor? Možnosti už není moc.
M: A jaký mám výběr?
E: Jestli si to dobře pamatuji? Aleš Vyvial, Kondes a Martin Březina. Pokud jsem na někoho nezapomněl.
M: No tak, zkusím Martina Březinu.
E: OK.