V sobotu 22.10. jsme odehráli fotbalový zápas proti „starým“ pánům Metylovic.
Ještě než se dostanu k samotnému utkání, nastínil bych Vám předzápasové přípravy.
Spíše tedy fakt, že nastoupíme ve velmi oslabené sestavě. Ani nevím proč jsem to já, kdo se stará o sestavu. Špatnou zprávu se dovídáme již na hasičském zájezdě, a to že do brány se nepostaví ZEĎ jménem Luděk Juřica, který se díky svému loňskému výkonu málem dostal na jeden zápas do brány metylovského Áčka. Dalším zraněním naši základní jedenáctky byla absence starosty sboru „Číňana“ Milana Pečinky, který o víkendu plnil své odborářské povinnosti na demonstraci v Praze. Doufám, že mi dovezl aspoň jednu dlažební kostku. Dalším chlapíkem, kterého jsme v zápase neviděli (a to ani loni) byl Jirka Ryška. Důvodem byly opět Jirkovy záda, které mu již napodruhé opravují v lázních. Proto už musí být každému jasné, proč je hymnou metylovských hasičů Švihák lázeňský od Jiřího Schelingera. Naštěstí Jiřík Ryška nechyběl v početném, tolik potřebném, kotli fanoušků a fanynek fotbalového týmu hasičů z Metylovic. Ten byl na hřišti luxusně slyšet a pomohl nám uhrát solidní výsledek. Děkujeme. Rudovi zákeřná nemoc vystavila stopku, takže se taky na hřiště nepodíval. Trochu nepochopitelné bylo počínaní Pavlíka Halaty, který sice na hřiště dorazil, ale převlékat se mu nechtělo, takže pouze rozšířil řady fanoušků. David Pavelek pro jistotu nedorazil vůbec. Ale dost už brečení nad rozlitým mlékem, k zápasu nás nakonec bez jediného tréninku nastoupilo třináct !!!
V základní sestavě nastoupil v bráně Saša, v obraně Kondes, Radek, já a Libor. V záloze Martin Březina, Martin Koliba, Čára a Aleš. Do útoku jsme postavili mladé koně Petera a Honzíka. Dvěma odvážnými náhradníky, kteří se během chvíle objevili na hřišti, byli Michal a Kovalík.
Nemůžu Vám moc popisovat, kdo a v které minutě střílel po bráně soupeře, protože z pozice stopera a s mými dioptriemi (hrál jsem samozřejmě bez brýlí) jsem viděl jen Radka, Kondesa, Libora, a když jsem se otočil k naší bráně, tak i Sašu. Sem tam soupeř, sem tam Koník s desítkou na zádech, i Michala díky jeho bujné hřívě jsem poznal. A někde v dáli brána „staroušů“. Řekl bych, že herně byl lepší soupeř, není se čemu divit, přece jenom to byli fotbalisti. Ale více gólových příležitostí jsme si vytvořili my! (říkali fanoušci na tribuně) 🙂 Ale fotbal se odjakživa hraje na góly. Bohužel, jeden jsme obdrželi, žádný nedali, a tak zápas skončil přesně jako ten poslední – 1:0. Tentokráte ovšem pro staré pány.
Chtěl bych touto cestou poděkovat všem hráčům, kteří na hřišti podali heroické výkony a vydali se ze všech sil, abychom společně uhráli maximum. A taky ještě jednou moc děkuji dvanáctému hráči na hřišti – kotli našich fanoušků. Zároveň gratuluji soupeři k dosažené výhře.
Myslím si, že diváci se bavili a již teď se těší na toto další netradiční fotbalové utkání, stejně jako já.
Pro sdh-metylovice.info Jan Izvorský.
Příspěvky (RSS)