Night Run Ostrava 2015

20 Dub

Ostrava, 18.4.2015 – V kalendáři se nám na sobotu 18. dubna sešlo hned několik akcí, a tak jsme museli vybírat a organizovat…

V Mistřovicích se uskutečnila jarní soutěž v požárním útoku, kterou vloni naše žen vyhrály. Letos jsme se ji rozhodli do našich itinerářů nezařadit. V Hnojníku se uskutečnilo TFA, o kterém se zmíním později, stejně tak o Fryčovickém braňáku, na který se vypravili naši mladí. Začnu tak akcí poslední, kterou byl ostravský Night Run.
Už v loňském roce jsem na dálku sledoval, jak si v Ostravě, Praze, Olomouci nebo Hradci Králové vedou na obdobných závodech Zuzka, Deny, Bára a další. K běhání mám vcelku neutrální vztah, atletika mě baví především v televizi, ale co bych to byl za „novináře“, abych si to nevyzkoušel na vlastní tělo. Už počátkem ledna jsem se urychleně přihlásil, ale se zaplacením pětisetkorunového startovného jsem ještě posečkal. Přece jen, jak se budu později cítit. Když už bylo počasí natolik příjemné, že by se dalo trénovat, začala mě bolet achilovka, pak nachlazení a těch objektivních výmluv by se jistě našlo víc. Říkal jsem si, že aspoň jeden zátěžový test achilovky musím dát, takovou kvalifikaci na Velkou Pardubickou, kdy koni stačí jen absolvování trati, aby prokázal způsobilost. V pondělí 13.4., den před uzávěrkou, jsem startovné přece jen zaplatil, na tréninkový pokus však nedošlo. Utěšoval jsem se aspoň Rudovým heslem, že trénují jen ti, kteří nemají sebevědomí. Jak jsem pak zjistil, ze zdravotních důvodů neabsolvoval svůj tréninkový pokus ani Easy, takže nejsem jediný. Původně o tomhle závodu nás uvažovalo víc, ale v sobotu vyrážíme do Ostravy čtveřice Easy, Deny, Zuza a já.
Asi kdykoli jindy bych si prohlédl startovní listinu, abych zjistil, kolik soupeřů na mě čeká a kdo jsou případní favorité, na mapách bych si virtuálně prošel trať, možná bych si i stanovil nějaké mezičasy. Taky si prý vytrvalostní běžci přelepují bradavky proti odřeninám od trička a mažou rozkrok vazelínou (ségra: „To dělají maratonci! Ty to nepotřebuješ.“). Tentokrát jsem šel do opačného extrému. Ještě v sobotu ráno jsem ani pořádně nevěděl, v kolik to začíná a kudy se běží (asi někde z Masarykáče kolem řeky), protože ségra to ví. Achilovku jsem si doma natřel Voltarenem a kupodivu mě nebolí! Gloria in excelis Voltaren! Taktiku jsem si stanovil vcelku jednoduchou – uviset Zuzce na zádech co to půjde, ideálně až do cíle. Přece jen její druhé místo z Olomouce je zárukou určitých kvalit a myslím, že i občas trénuje, i když mě od téhle taktiky zrazovala, že nemá formu a bolí ji koleno. Z parkoviště na start jdeme kolem knihkupectví, ve kterém ve výloze vidím knihu Škorpilova škola běhu, ale na teorii je už asi pozdě (navíc mají zavřeno).
Na Masarykově náměstí potkáváme pár známých obličejů, uděláme si nezbytnou fotku a Easy nám dokonce sehnal kustoda na úschovu bund v podobě své sestřenky Lucky. O půl deváté se na trať vydávají běžci na desetikilometrové trati a my postupujeme ke startovní bráně. V první řadě už je Standa Siuda, reprezentant Ložisek Karviná a hasič z Louk, dopředu se staví také Easy, zhruba ve čtvrté řadě stojím já, Zuzka a Deny. Někde za námi je dvojice děvčat z Bystrého pod dohledem Jirky Foldyny a zhruba čtyři stovky dalších závodníků a závodnic. Odpočítávají se posledních deset vteřin a má zoufalost „Co tady dělám?“ přechází v odhodlání „Co nejvíc z vás porazím!“.
Z Masaryova náměstí pozvolna vybíháme Kostelní ulicí, ale už někde u kostela svatého Václava účinek Voltarenu odchází a bolest se projevuje. Aspoň se ji snažím nevnímat a tak se v našem tříčlenném vláčku řadím doprostřed, sleduju Zuzku, abych ji coby svého vodiče neztratil, a poslouchám frekvenci dýchání Deny za sebou. Zatáčíme doleva na Havlíčkovo nábřeží, podbíháme most Miloše Sýkory a mám takový pocit, že úvod je o něco pomalejší, než bych očekával. Nemám však ambice sám náš vláček tahat, tak snad aspoň pošetřím síly na závěr. Kolem lávky a pod ulicí Českobratrskou se dostáváme do Komenského sadu a běží se mi opravdu hezky, až jsem sám překvapen. Občas nás někdo předběhne, víc závodníků předbíháme my. Na začátku Komeňáku kolem nás proběhne Alena Rečková z Bystrého, kterou už na rozdíl od některých dalších zpět nepředběhneme, protože je v cíli o více než minutu a půl dříve než my a vítězí v kategorii 19-23 let. Zřejmě slušnej oddíl. Obíháme nějaké betonové monstrum a říkám, si že pak na wikipedii podívám, co to je (památník Rudé armády) a už se dostáváme zhruba do poloviny. Obíháme občerstvovací stanoviště, které jen míjíme, abychom se zbytečně nedostali z rytmu, sbíháme schody a vracíme se proti proudu Ostravice po náplavce. Tady už je kvalita povrchu o poznání horší, navíc se proplétáme množstvím pomalejších desítkářů. Stále kličkujeme a už se mi tak hezky neběží, nicméně kupodivu stále stačím s dechem a stále tvoříme tříčlenný vláček, Easy už je doufám daleko vepředu. Za Sýkorákem nás čekají schody, abychom se dostali zpět nahoru na Havlíčkovo nábřeží. Ale schody musíme jít vzhledem k davu pomalou chůzí a nahoře jsem totálně ztuhlý. Kousek se vracíme a pří náběhu do Střelniční ulice už slyšíme hluk z náměstí. Cítím se natolik dobře, že jsem chtěl do cíle převzít vedení naší skupinky, ale Zuzka zvyšující se tempo neakceptuje, takže se ještě párkrát otáčím a snažím se o finiš sám. Ještě předbíhám jednoho závodníka a sprintem před cílem i dalšího, krátce za cílovou branou dostávám účastnickou medaili a málem se hroutím. O deset vteřin později dobíhá Zuzka a hned po ní i Deny. Oblékám si bundu, protože zima je fakt strašná a jdeme na občerstvení. O kvalitě svého času 24:30 nemám moc představu, ale ostuda to snad nebude.
Easy se chtěl dostat po 22 minut, což se mu těsně nepovedlo, ale 22:08 mu nakonec po dodatečné úpravě stačí v naší věkové kategorii „24 až smrt“ na luxusní 5. místo, já jsem sedmnáctý, šestašedesát běžců za mnou. Porazilo mě jen deset žen a jeden padesátník, tak asi dobrý. Možná bych si i půl dalšího okruhu dal, na druhou stranu nevím, jestli bych zvládl tempo, kdyby ségra běžela jako v Olomouci na čas po třiadvacet minut. Zuzka i přes psychosomatické potíže s kolenem končí časem 24:40 sedmá, Deny v osobním rekordu 24:42 osmá. Můžeme být spokojeni.
Další běžecký závod pro Deny, Zuzku (a Martina Březinu) by měl být 16. května Jarní Kubánkov na Palkovických hůrkách. Já to vidím, že pro mě zas až za rok Night Run v Ostravě.

Fotogalerii najdete ZDE.

Celkové pořadí, kategorie MUŽI 15–18:
pořadí – závodník – čas – absolutní pořadí mužů

1. Jelen Lukáš – 20:20,101 (8.)
2. Jurajda David – 22:03,727 (12.)
3. Palát Denis – 24:10,105 (25.)
4. Tekelík Tomáš – 24:19,242 (27.)
5. Grendysa Matyáš – 24:29,750 (28.)
9 závodníků

Celkové pořadí, kategorie MUŽI 19–23:
pořadí – závodník – čas – absolutní pořadí mužů

1. Král David – 17:32,827 (2.)
2. Rypka Jiří – 17:56,194 (3.)
3. Dočkálek Michal – 19:17,818 (5.)
4. Kudělka Karel – 20:40,554 (9.)
5. Rädisch Robert – 22:03,217 (11.)
12 závodníků

Celkové pořadí, kategorie MUŽI 24+:
pořadí – závodník – čas – absolutní pořadí mužů

1. Maceček Tomáš – 16:53,584 (1.)
2. Siuda Stanislav – 19:02,651 (4.)
3. Bartecký Matěj – 19:58,025 (6.)
4. Belej David – 20:11,940 (7.)
5. Izvorský Jan – 22:08,729 (12.)
6. Rosypal Dušan – 22:10,300 (13.)
7. Fajkus Petr – 22:36,572 (14.)
8. Slezák Jakub – 22:57,173 (16.)
9. Bortlík Lukáš – 23:16,915 (17.)
10. Dorazil Antonín – 23:29,009 (18.)
11. Dorazil Petr – 23:31,245 (19.)
11. Blažek Martin – 23:48,115 (20.)
13. Moješčík Daniel – 24:06,815 (21.)
14. Vlček Matěj – 24:07,805 (22.)
15. Michalík Robert – 24:09,379 (23.)
16. Rybařík Jaroslav – 24:18,667 (25.)
17. Bílek Michal – 24:30,742 (28.)
18. Frnka Viktor – 24:31,903 (29.)
19. Kendzior Tomáš – 24:33,801 (30.)
20. Laskowski Andrzej – 24:36,542 (33.)
83 závodníků

Celkové pořadí, kategorie ŽENY 15–18:
pořadí – závodnice – čas – absolutní pořadí žen

1. Hisemová Andrea – 24:07,869 (6.)
2. Kubánkova Michaela – 25:18,792 (16.)
3. Jančová Martina – 26:13,462 (22.)
4. Popková Denisa – 28:34,934 (77.)
5. Kačmaříková Jana – 29:35,127 (103.)
12 závodnic

Celkové pořadí, kategorie ŽENY 19-23:
pořadí – závodnice – čas – absolutní pořadí žen

1. Rečková Alena – 23:55,426 (3.)
2. Plevková Tereza – 23:57,415 (5.)
3. Kneislová Renáta – 24:24,058 (10.)
4. Píšková Tereza – 25:04,954 (14.)
5. Fialová Tereza – 25:57,030 (20.)
50 závodnic

Celkové pořadí, kategorie ŽENY 24+:
pořadí – závodnice – čas – absolutní pořadí žen

1. Dvořáková Lucie – 23:12,938 (1.)
2. Šmídová Kateřina – 23:31,823 (2.)
3. Šeligová Hana – 23:55,710 (4.)
4. Holišová Petra – 24:11,994 (7.)
5. Konvičková Martina – 24:16,839 (8.)
6. Knapová Aneta – 24:21,772 (9.)
7. Bílková Zuzana – 24:40,367 (11.)
8. Izvorská Denisa – 24:42,236 (12.)

9. Balcarová Simona – 24:58,232 (13.)
10. Vycudilíková Pavla – 25:06,111 (15.)
245 závodnic

Night Run, 10km – vítězové kategorií:
M15-39: Gaura Adam – 33:20,723
M40-49: Landovský Zdeněk – 40.15,294
M50-59: Juráň Radim – 41:58,910
M60+: Výtisk Alfons – 44:52,156
Ž15-39: Mikolajková Alžběta – 44:38,329
Ž40-49: Schierová Michaela – 44:11,982
Ž50-59: Chocholatá Hana – 41:32,059
Ž60+: Kolková Šárka – 1:08:48,186

Pro sdh-metylovice.info Michal Bílek.