Rozhovory s ligovými medailisty

17 Lis

Na zakončení MSL v Pustkovci jsme uskutečnili dva rozhovory s medailisty.

Roman Motyčka, Svinov nad 35 let
– Gratuluji k vítězství ve veteránské kategorii letošního ročníku MSL. Jaká byla cesta za titulem?
Cesta je vždy těžká. My se vidíme párkrát za sezónu mimo soutěže. Měli jsme asi jen 2 tréninky a potom už jenom závody. Jsme totiž spojení ze dvou družstev, já jsem z Pustkovce a oni ze Svinova. Ale jinak se známe dlouho. Letos jsme i párkrát běžel za svinovský A team, když potřebovali záskok. Jinak bez tréninků.
– Letos jste se přesunul z proudu na stroj. Co Vás k tomu vedlo?
Mě k tomu nevedlo nic 🙂 Jinak už nejsem tak rychlý na proud a strojník už taky neměl svojí rychlost, abychom mohli dávat dobré časy. Proudaře místo mě už jsme měli v záloze. Ale jinak mě stroj moc nebaví, teď mě chytly béčka. Běhám je i s našima mladýma z Pustkovce.
– Většina lidí asi ani neví, že vy jste původně běhal za Pustkovec, kde jste na přelomu milénia dosáhli mnoha úspěchu, např. několikanásobní mistři i vicemistři ČR v požárním sportu. Jak vzpomínáte na tyto léta?
To bylo krásné. Byli jsme skvělé družstvo, všichni stejné ročníky. Moc nás to bavilo a fungovalo to jak fungovat má. Teď z našeho družstva běhají asi jenom 2 lidé. Někteří přestali závodit. Každý má jiné zájmy, někteří se odstěhovali. Naší výhodou bylo, že jsme měli kamarády, závodníky, na VŠB, oni trénovali na útvaru a běhali s námi i Mistrovství ČR. My jsme nějak postoupili a oni nás podpořili na tom mistrovství.
– Vaše manželka Monika běhá rozdělovač za MarPus. Děti se také věnují hasiči?
Starší dcera, bude ji patnáct let, už taky závodí, dělá stroj za MarPus. Mladší chodí do mladých hasičů v Pustkovci.

Richard Sýkora, Petřvaldík
– Petřvaldičtí muži skončili potřetí v řadě v MSL na druhém místě, k tomu máte jedno stříbro a dva bronzy z dřívějška, ale titul stále žádný. Není to už malinko depresivní?
První stříbro s Petřvaldíkem nemám. Já mám teď ta poslední tři stříbra. Je to depresivní, máme to i na tričkách – „Raději mrtvý než druhý“. Jsou týmy, které na druhé místo nedosáhnou, a mohlo by jim to vadit. Ale musí si uvědomit, že když chce někdo vyhrát a končí třikrát druhý, tak je to opravdu deprimující. Mě osobně to mrzí, že jsme ani jednou nevyhráli, na druhou stranu jsem na ta tři druhá místa po sobě pyšný, tohle nám nikdo nevezme.
– Letos jste vyhráli 6 ligových kol (rekord vicemistrů), váš bodový výkon by v minulosti šestkrát stačil na zlato, ale stále vám něco na Prchalov chybí. V čem, myslíš, byl ten rozdíl?
Letos se všichni z našeho týmu snažili, trénovali jsme i za špatného počasí bez výmluv. To druhé místo beru na sebe – věřím, že kdybych se nezranil, tak jsme mohli vyhrát. Letos jsme měli na ligových kolech dvě N (na rozdělovači) a bez toho si myslím jsme mohli Prchalovu konkurovat. Ale zase na druhou stranu nevěřím tomu, že kdybychom o pár bodů vedli nebo byl Prchalov jen těsně před námi, že by nestáhli své proudaře z Extraligy a nechali běhat náhradníky.
Ale i vy jste měli stejnou možnost. Když to přeženu – kdybyste přemluvili proudaře z Bezděkova nebo Jinolic, ať za vás běhají a chtěli by, tak jste mohli nasadit opravdu kohokoliv.
To je pravda, ale my tu možnost nemáme a řešili jsme to před sezónou. Týden před sezónou jsem se zranil já, zranil se Choby (košař Michal Svoboda), navíc Fidel (proudař Lukáš Frýdl) to měl nejisté. Dodělával školu, měl státnice a dopředu řekl, že začátek ligy běhat nebude, proto jsme sehnali Kubu Arvaie. Moc si cením toho, že Kuba s námi běhá a počítá s námi i do budoucna. Pokud budeme mít na příští sezónu tři proudaře, a nebude někdo z nich dělat vyložené chyby, budeme se snažit je rovnoměrně střídat.
– Letos se mám na ligových kolech v týmu vystřídalo 15 závodníků, např. pět různých rozdělovačů. Jak obtížné se bylo s tímhle vypořádat? Jak obtížné bylo se sejít na tréninky?
Díky tomu, že jsem se zranil, jsme si museli „půjčovat“. Měli jsme na rozdělovači i Dominika Vajbara, který je na rozdělovači i přes věk 16 let neskutečný. Za celé jaro nezkazil útok, ke konci sezóny za mě běžel v Bartovicích, Proskovicích a Petřvaldě. Ale těsně před sezónou si naštípl kotník, takže začal znovu běhat až od začátku srpna a pak se nebyl úplně schopný dostat na formu, kterou měl na jaře. Ale na jaře mezi námi nebyl rozdíl. Pro příští sezónu mám v plánu se s ním střídat.
– Kolik jste letos absolvovali soutěží a jak se vám na nich vedlo?
Letos jsme dali 25 soutěží a 9 z nich jsme vyhráli. Petřvaldík v posledních třech letech neodběhá víc závodů, maximálně jsme měli 30 nebo 32 soutěží. Letos jsme i kvůli těm zraněním před ligou odběhli jen dvě soutěže, vloni to bylo pět nebo šest. Jsem rád, že jsme měli sestavu aspoň na ligu. Když se zraní v týmu dva nebo tři, je těžké je hned zastoupit a myslím, že i proto jsme někdy ztráceli body. Samozřejmě to beru na sebe, že jsem tam měl být já. Běžel za nás na rozdělovači třeba Zbyněk Mynář, který byl v minulosti bezchybný. Letos se mu nepovedl pokus v Oprechticích, asi byl pod tlakem. Ve Svinově se to nepovedlo Radkovi Zátopkovi, ale bylo to samozřejmě dáno našimi zraněními. Ale na druhou stranu my asi nepůjdeme víc soutěží, než kolik jsem říkal, třeba i proto, že s námi běhá Občan (strojník Pavel Briš). Já s ním běhám čtvrtou sezónu a jsem pokaždé šťastný, že s ním můžu stát na startovní čáře. Ne, že by nechtěl jezdit na závody, ale má stejně jakou spousta jiných svou práci. Většina z týmu má i víkendové směny, takže i tím jsme limitovaní.
– Petřvaldík je vcelku úspěšný v MSL mladých hasičů (tituly mladších žáků 2010 a starších 2014). Jak se vám daří zapojovat do týmu tyto mladé?
Jsou v našem týmu lidé, kteří už mají nějaký věk, takže jsem rád, že máme Dominika Vajbara na rozdělovač a z Petřvaldu Dominika Berku na béčka. Před letošní sezónou nám odpadl Tomáš Vala, který se vloni s Martinem Čiberou stabilně střídal na béčkách a myslím si, že Tomáš už nebude mít takový zájem běhat. Takže věřím, že se podaří, aby se s Čibym střídal Dominik Berka. Samozřejmě to, že jsme zapojili ty dva mladé, bylo dáno i pravidlem o půjčování závodníků. Já závidím týmům, jako jste vy nebo Oprechtice, které jsou častokrát schopny poskládat dvě mužská družstva – my bohužel takovou základnu nemáme. Vloni nás bylo 8, letos to už bylo víc, ale zas došlo ke zraněním.
– S doléčením achilovky Michala Svobody budete mít poměrně silnou dvojici na koši. Jak se tohle vyřeší?
Máme v plánu, že pokud vše vyjde, tak bychom měli mít dvě nalívačské dvojice – Michal Svoboda s Radkem Szufnarowskim, kteří spolu běhali 10 let, a Tomáš Kudla s Radkem Pščolkou, kteří běhali letos.
– Vloni jsi v All Stars kategorii rozdělovačů vyhrál, letos byl jen nejtěsnějším možným rozdílem lepší prchalovský Pavel Herman. Co pro tebe tohle ocenění znamená? Lepší být mrtvý než druhý?
Letos jsem si myslel, že ani mezi oceněnými nebudu, protože jsem odběhal půl sezóny. Jak už jsem říkal, to zranění mě mrzí obzvlášť, když to bylo za cizí tým, tohle ke sportu patří. Ale myslel jsem si, že by měl být na druhém místě v All Stars někdo jiný, třeba Tomáš Činčala nebo Honza Tichý. Ale u Pavla Hermana jsem to předpokládal. Odběhal bezchybně celou sezónu.

Pro sdh-metylovice.info Zuzana Bílková a Michal Bílek.