10.6.2017 – 9. TROJVÝSTUP na Lysou horu

Lysá hora, 10.6.2017 – Letošní ohlédnutí za turistickou akcí roku, kterou Trojvýstup bezesporu je, Vám tentokrát přináším místo Easyho já. Můj muž se na sobotu tak těšil, až z toho onemocněl, a ke své, mé i lítosti ostatních musel sobotu strávit v posteli s teplotou a antibiotiky.

Místo něj byla na rychlo domluvena adekvátní náhrada, a to Denča Ryšková. Ta se den předem rozehřála na nemocničním sportovním dni, a po třech hodinách spánku mě po půl šesté ráno společně se Zuzou vyzvedávají cestou do Malenovic. Sraz i start je tradičně u Rajské boudy v 6.00. Více než šedesátičlenný dav se zvolna pouští do prvního pokoření Královny Beskyd. Rozptylové podmínky jsou zatím ideální, ale blíž a blíž k vrcholu začíná přituhovat, mračna se valí a předpovídají budoucí vývoj počasí. V „Bezručce“ se scházíme kolem půl osmé, a většina z nás se drží osvědčených vrcholových rituálů (malé pivo/kofola/kávička apod.) Příliš se nezdržujeme a frčíme dolů na Krásnou. Tam jsme něco před devátou a Přemova pravá ruka Marcel už na nás čeká i se zástupem „Krakonošových zrzounků“. 🙂

Malá sváča a jdeme zase na to. Na tento výstup jsem vybavena krosnou s malým Šimonem Březinou. (Na loňské svatbě jsem slíbila, že Marťovi a Katce vynesu nebo vyvezu budoucího potomka na Lysou, a oni tohoto slibu teď logicky využívají.) Jelikož nejsem v top formě a jelikož jsem nošení dětí už trochu odvykla, jdu dost pomalu. To se Šimimu nelíbí, a cca po dvou kilometrech spolupráce spouští řev. Tak si ho bere tatínek zase zpátky, Šimi se uklidňuje a já můžu jít tak nějak svým tempem. 🙂 Pod vrcholem nás zastihne mrholení, které se postupně mění ve slušný déšť a později liják. My stíháme výstup v „pouhém“ dešti, tak si ani na rozdíl od Zuzy neoblíkám pláštěnku ani bundu. Nahoře mokré tričko svlíknu, pověsím a doufám, že tam do třetího výstupu vydrží a uschne. Takto to udělá většina z nás, někteří si tam nechají schnout i bundy. Jakmile z okna vidíme, že „neluchá“, ale „jenom leje“, vybavíme se vším možným proti dešti a jdeme dolů. Avšak ne všichni. Slabší povahy a pochopitelně i naše mladá rodinka zůstávají v teple a suchu Bezručky, popř. sejdou k Bezručovi, ale už se nevydávají potřetí nahoru.

Cesta dolů je zážitek. Zpočátku ledový vítr a regulérně zmrzlé ruce, pod sjezdovkou už „jen“ potoky vody, v bučině bahýnko. Ale hůlky a kvalitní obuv mě drží a já kupodivu ani jednou napadám. U Bezruče opět Marcel, tentokrát jen s kofolou. Ale i to je přece nápoj sportovců! Dám asi tři deci, počkám na Zuzu s Denčou a rubem nahoru. Nevím, jestli je to deštěm, kofolou nebo vědomím, že je to naposled, ale tento výstup se mi jde nejlíp ze všech, a čas tomu odpovídá. Daly jsme ho pod hodinu i s telefonickou přestávkou. To nám Michal volal ten super výkon mladších žáků z Rychaltic. Nahoře zasloužené pivko, oběd, hromadná radost a následně i vyhodnocení. Společná startovní fotka a krásné tričko jako odměna za kvalitní výkon. Přema říkal, že takhle rychle jsme nahoře ještě nebyli. A to nás byl opět rekordní počet. Inu, nejsme žádná ořezávátka! 🙂

Poslední cesta dolů už je zase prosvícena sluncem. V autě se shodujeme, že se těšíme na sprchu či vanu, a domlouváme logistiku dopravy na afterparty, která se letos koná v Palkovicích na Bařině. Po znovuzrození a krátkém relaxu se tam vydáváme na kole. Výborný gulášek, neméně dobré pivo, později velmi chutné víno a luxusní koláče + živá hudební produkce v podání bratrů Habernalových, tombola, tanec, zpěv atd. Odjíždím před třetí ranní hodinou a jsem ráda, že nepotkávám … vlastně nikoho. 🙂

Tak takový byl tedy „můj“ čtvrtý, jinak devátý ročník Trojvýstupu na Lysou horu. Už teď se těším na jubilejní ročník, který slibuje návrat ke kořenům. Já doufám, že ho půjdu kromě přátel opět se svým mužem, a případně i dětmi.

Děkuji Přemovi za bezchybnou organizaci této skvělé akce, a samozřejmě všem jeho pravým rukám.
A taky děkuji Denči za „záskok“ a gratuluji jí k úžasnému výkonu! Příští rok zas! 🙂

Pro sdh-metylovice.info Denisa Izvorská