Bylo nebylo, poradila mi Stellča, že by takto měl článek o čtyrech statečných holkách začínat. Bylo to už v dubnu, dvacátého prvního.
Tak tedy bylo nebylo, tehdy v dubnu, v Novém Městě na Moravě. Koukám na ty naše čtyři poblázněné holky, pro které následujících 88 kilometrů Vysočinou a kouskem Jihomoravského kraje bude sice dřina, ale taky radost, touha něco dokázat. A je jedno jak vysoko skončí ve výsledkové listině. Už na startu vím, že dopadnou dobře, že se dostanou do cíle a tam budou slavit. A já s nimi. Již potřetí! Sestava je de facto totožná, jen Janu Kolibovou nahradila poctivě trénujicí Markéta Školotíková. Pro pořádek doplním jména sestavy štafety SDH METYLOVICE – kapitánka Denisa Izvorská, ambiciózní Zuzka Bílková a eso mezi běhnami 🙂 Radka Hazuchová.
Kdo by nevěděl úkolem těchto holek je dostat se z Nového Města na Moravě do Velké Bíteše. Trasa má osm úseků, to znamená, každá z holek má dva úseky, každá cca 22 km v průměru. Zkušení běžci řeknou, to je v pohodě, půlmaraton. Jenže tady jde o běh na různých površích, z kopce, do kopce. Největší záhul podle mne dostává hlava. Holky přemítají, jak zaběhnout první úsek, ušetřit síly na druhý? Zkusit to zaběhnout rychleji a pak to nějak dám? Je to alchymie. My volíme taktiku potkávání se jednou či dvakrát za úsek, což umožňuje holkám podat pití, povzbudit je. Spousta týmů pouze vymění závodnice a peláší na další předávku, kde pak třeba hodinu čekají, nijak se více nepodporují. To já jsem nedal holkám vydechnout. 🙂 Hned po příjezdu na další předávku vycházím dotyčné závodnici naproti, aby náhodou, třeba z nedostatku sil, nepolevila. Pak už jen hecuji, takové ty debilní kecy, za které bych sám vraždil. Něco jako protáhni ten krok, dýchej, uvolni ramena, už je to jen kousek, bacha, ta za Tebou zrychluje. 🙂 Prostě cyp, naštěstí jsem do držky nedostal. 🙂
Nemá cenu tu rozebírat, jak která holka zaběhla, popřípadě která kdy nemohla. Co jsem viděl, bylo maximální odhodlání všech reprezentantek našeho sboru, žádná si nenechala energii do rezervy. Za velkou pochvalu stojí dle Michalova rozboru 11 a 15 nejrychlejší čas na úsecích, které předvedla Radka, i třináctý nejrychlejší čas na jednom z úseku Zuzky. Teď si určitě říkáte, co to jsou za místa, 11, 13, 15. Ale když řeknu, že startujících štafet bylo 101? To už jsou parádní čísla, že ano?
Teď jsem si vzpomněl na jeden trend, který nechápu, ani nevím, jak se to jmenuje. 🙂 Přece jenom už nejsem nejmladší. Ale několikrát jsem viděl běžkyni, která chvátá do cíle svého úseku, najednou se zastaví, sundá sluchátka, které mimochodem jsou zakázány, vytáhne mobil, stoupne třeba na pařez a udělá selfie. (pro ještě starší čtenáře než jsem já, fotku sebe sama) Pak zase schová mobil do pouzdra upevněného na rameni, zapne sluchátka a zase se rozběhne. Naštěstí našich holek se toto netýká, dovolím si snad humor, taky už nejsou nejmladší. 🙂
Rád bych ještě podotknul, že onoho dvacátého prvního dubna panovalo tropické počasí, takže všechny baby dostaly fakt zabrat. Bylo to poznat i na výsledných časech. I vítězný tým, RUN&MUM, který vyhrál po třetí za sebou, měl čas o čtvrt hodiny větší oproti roku 2017, konkrétně 7:06:51.
Ty naše holky, nejkrásnější, nejlepší, zvládly trasu 88 kilometrů za 9:28:59, 30. místo ze 101 štafet. Super, skvělé, obdivuhodné !!! Na exkluzivní první desítku jim chyběla nějaká třičtvrtě hodinka, což na takové vzdálenosti nic není.
Zadal jsem holkám úkol, takový skoro online rozhovor. Holky nezávisle na sobě odpověděly. Z odpovědí mám radost, protože z nich vyplývá, že štafeta SDH METYLOVICE se na startu závodu NO MEN RUN 2019 objeví !!!
Zadání bylo asi takové to:
Napsat pár vět o tom, co se dotyčné závodnici líbilo, co se ji nelíbilo a co ten cyp Easy.
Zde máte autentické odpovědi.
Co se Ti na NOMEN RUN 2O18 líbilo?
Markéta Školotíková:
Závodu jsem se obávala, ale těšila jsem se na víkendový „výlet“ s fajn lidmi a fyzickou výzvou. Počasí vyšlo bezvadně, závod jsme všechny odběhly (nevím, jaké měly holky ambice, ale dle mého velmi dobře), vše proběhlo jak bylo (bezchybně) naplánováno. Podpora při běhu úžasná (opět kvituji naplánování), v cíli mě čekal Raďa s kyticí růží (chachááá, ale opravdu tam čekal – na což se mě v průběhu posledního úseku na potkávačce ostatní snažili namotivovat – což v reálu ale úplně nefunguje, když už síly nejsou, tak prostě nejsou 🙂 ) Ubytování super, večer po závodě s grilováním a vínkem či pivkem senzační, návštěva zámku a oběd při jízdě zpět nadplán parádní 🙂 !
Denisa Izvorská:
– příjemné ubytování na statku u příjemných lidí v příjemně malé a klidné vesničce Javorek 🙂
– gastro mega super zážitek v Daňkovicích (pečené ředkvičky a kopřivová palačinka, bomba!) 🙂
– Vysočina Arena v Novém Městě na Moravě
– 1. úsek trati – NÁDHERA (ale skoro furt do kopce :))
– nepřenositelné spolusdílení všeho s holkama a s Easym
– 5. úsek trati – KRÁSA (ale taky občas do kopce :))
– společný finiš a radost a endorfiny a tak dále 🙂
– večerní posezení u grilu obohaceno přítomností Radima 🙂
– nedělní bolest zad a zadních stehen 🙂
– návštěva zámku Náměšť nad Oslavou a následná kolace 🙂
– svíčková v Podkově 🙂
– shledání se Stellou po 8 dnech 🙂
Zuzana Bílková:
Celkově to byl nezapomenutelný víkend. Od pátečního večera v Selském dvoře, skvělé ubytování (díky Raduš), dobrá atmosféra v autě i na předávkách, sobotní grilpárty v podání grilmistra Radima.
Radka Hazuchová:
Letos to bylo již po třetí, co jsem mohla s holkama a Easym 🙂 jet na Vysočinu, pobýt, poklábosit a taky si zaběhat. Kraj je to moc krásný, letos to už všechno kvetlo, prostě – ideální stav. Navíc fajn ubytko, příjemné gastro překvapení (i Pohlreich by čuměl) a k tomu všemu milí lidé.
S 14 denním odstupem můžu po pravdě napsat – BYLO TO FAJN. 🙂
Co se Ti na NOMEN RUN 2O18 nelíbilo?
Markéta Školotíková:
Budu stručná, jelikož na analýzy a syntézy je tady Michal a koho budou zajímat konkrétně moje detailní dojmy, ráda poskytnu osobně na některé z nemála hasičských akcí. Nelíbilo se mi nic. Tím myslím, že nebylo nic, co by se mi nelíbilo. 🙂
Denisa Izvorská:
Druhá polovina mého druhého běžeckého úseku. Ač nejkratší ze všech, subjektivně byl možná delší než ten první! První půlka docela OK, běžela jsem sama a frčela na ionťáku a cukru. Ale pak mi došlo. K tomu dost vedro, vaření, smažení a pečení na slunci. Poslední půlkilometr mě „táhl“ Easy, jinak bych snad šla. Děs!
Zuzana Bílková:
6. úsek stal za to. Trasu mi trochu protáhli o další kopec hned po startu na hrad Pernštejn, který jsem se snažila vycupitat nebo svižně jít. A pak mi odešla hlava (fakt se mi nechce), nohy (moc mě bolí) i morál (já se na to můžu vyprdnout, prostě jdu). Fakt „ideální“ kombinace. Ale každá krize jednou končí, tak i já v polovině potkávám můj support, dávám si cukr a nabírám druhý dech. Výkon to byl z mé strany tragický, v cíli jsem si i poplakala, emoce musely ven 🙂
Radka Hazuchová:
Ten druhý úsek byl těžký, přetěžký. Běhat v dešti jako minulý rok bylo nepříjemné, ale běhat v tom vedru bylo zničující. Asi jsme to tak cítily všechny.
Co ten cyp Easy?
Markéta Školotíková:
Jelikož mi má drahá polovička (která mi neustále nosí kytice růží) správně připomněla, že si to budou číst i lidé mimo SDH Metylovice, tak ironie stranou (v plánu byla jenom nějaká vtipná sarkastická poznámka). Bez Easyho si to neumím představit (bez ohledu na to, že by to fakt bez řidiče nebylo reálně proveditelné 🙂 . Jeho motivování, podpora a běhání naproti bylo k nezaplacení!
Denisa Izvorská:
– stálice a jistota; neotřesitelný kliďas v dopravní džungli, nenapravitelný optimista v prognózách a neodraditelný hecíř v posledních stovkách metrů VŠECH úseků! 🙂 Díky Easy!
Zuzana Bílková:
Velký dík Easymu. I když je to NoMen, my jsme rády, že to s námi už potřetí absolvoval, hecoval nás, běhal tam a zpět a bezpěčně vozil po krásách naší země. Jsi borec 🙂
Radka Hazuchová:
Easy byl největší fandič, občerstvovač, jediný řidič a doprovázeč posledních metrů, někdy i kilometru všech
osmi úseků. Takže jsme to daly :).
Co holky, a co NoMenRun 2019?
Markéta Školotíková:
Velké díky holky, že jste mě letos přibraly, bylo to prostě boží 🙂 !!!
Denisa Izvorská:
Holky – nejlepší jaké můžou být, všechny si prošly nějakou krizičkou, ale zvládly to a zaběhly svoje úseky LUXUSNĚ! Jsou to BORKY! 🙂 Díky holky!
2019 – ano! (Je to příliš návyková záležitost… :)) Klidně jako neběžící kapitánka 🙂
Zuzana Bílková:
Jestli mě nominuje naše kapitánka Deny, šla bych do toho znovu. 🙂
Radka Hazuchová:
Uvidíme. 🙂
Za sebe musím říct, že pokud se holky i přes nesmyslně vysoké startovné přihlásí, podpořím je i po čtvrté. Obdivuji je, zároveň nechápu, kde se to v nich bere. Jako běžec bych to spíše nechtěl absolvovat, možná je to tím, že jsem spíše rovinkář. V kopcích bych se prostě pos… . Ale pozor, společně s jedním nejmenovaným členem sboru chystáme na podzim jedno velké překvapení …
Pro sdh-metylovice.info Jan Izvorský
Zde pár fotek.