11.5. vyrazilo dvaatřicet zástupců SDH METYLOVICE na třídenní poznávací zájezd do 15. největšího města Evropské unie – do Prahy. Za poznáním, za kulturou, za odměnu. :)

O program se jako vždy postarala držitelka Řádu Zlaté vařečky, paní Jana J. (prozatím mi nepodepsala souhlas o zpracování osobních údajů, takže proto paní Jana J.) :)
Celý výlet byl skvělý, de facto bez chyby a tady by článek mohl končit. Ale přece jenom se rozepíšu více. V dnešní době jsou velmi oblíbené hry, takzvané únikovky. Musíte se odněkud dostat někam, splnit nějaký úkol. Nikdo z nás netušil, že to má paní Jana tak namakané, že i nám jednu takovou připravila. To jsou prostě ty zkušenosti, léta praxe. Co bych tak těm rozmazleným hasičům připravila? A tak se stalo, že se tajně domluvila s tou společností, co jezdí žlutými vlaky. Do poslední chvíle blafovala, poker face, prostě jako by to nebylo plánované. Přijíždíme hasičským autobusem s předstihem na nádraží Ostrava – Stodolní, vlak odjíždí za 40 minut. Většina výpravy jde kecat na peron, pár žíznivých sedlo do hospůdky a Deny se Zuzkou se vydaly zakoupit karty, protože ve vlaku musíme hrát karty. Do odjezdu zbývá 15 minut a je vyhlášený (samozřejmě předem připravený) poplach. Volá Zuzka, že okamžitě se musíme dostavit na peron, na ceduli co ukazuje čas příjezdu vlaků se objevilo, že náš vlak NEJEDE. Z ničeho nic to tam lusklo. Na peronu začíná stoupat adrenalin, od ostatních cestujících se dozvídáme, že se musíme přesunout na nádraží Ostrava – Svinov. Urychleně samozřejmě. Se všemi těmi taškami a batohy, v tom horkém počasí a k tomu rychle. Dáme hlavy dohromady a volíme přesun na Frýdlantské mosty na tramvaj. Nebudu to napínat, průlet Ostravou jsme zvládli, celí upocení stojíme na Svinově. Vlak má teprve dorazit z Prahy, do cílového Havířova již nejede, otočí lokomotivu a pojede směr Hlavní město. Na nádraží se rozdělujeme na stejné skupinky, „peronisty“ a „žíznivé“. S padesátiminutovým zpožděním vyjíždíme vstříc novým zážitkům. Nic více dramatického nás už za celý výlet nepotkalo.

Páteční večer jsme se společně vydali do Muzea pověstí a strašidel, kde jsme absolvovali 2,5 hodiny trvající vycházku Strašidla s hvězdičkou aneb Erotika v pražských pověstech.
Úžasná záležitost! Za zmínku stojí hlavně vznik nového páru, plného lásky a něhy, vodní panna a náš Pája Š. Jak se vztah vyvíjí se můžete našeho béčkaře doptat na každé soutěži.

Sobotní poznávání krás matičky Prahy jsme začali výstupem na věž Staroměstské radnice. Výhledy perfektní, navíc v devět ráno bylo Staroměstské náměstí nebývale prázdné. Poté jsme navštívili Betlémskou kapli, následoval společný oběd. Po něm jsme se rozdělili na několik skupinek, která každá měla svůj program. Někteří šli pěšky k Národnímu divadlu, kde jsme měli zamluvenou exkurzi, někteří ve volném čase stihli navštívit Národní památník hrdinů heydrichiády.

Národní divadlo jsme prolezli skrz na skrz, perfektní průvodce, skvostný to dům. Až si říkám, že je škoda, že jsem tam ještě nebyl na žádném představení. Kdybyste mne někdo někdy chtěl něčím obdarovat … :)

Po exkurzi jsme se opět rozdělili, většina šla obdivovat nějaké zahrady (název jsem zapomněl), Jirka s Luďou otestovali kvalitu piva U Fleků, skupina Já, Deny, Radim a Pepa jsme navštívili interaktivní hokejovou výstavu. Následovala společná večeře a posezení. Z toho se následně odtrhla skupinka, která chtěla ještě trochu více poznat noční Prahu. Konkrétně já, bratr, Radim s Markétou, Milan a Pája, který doufal, že se potká se svou vodnicí. Snad proto mne osvítilo a vznikl geniální nápad. Šli jsme k Vltavě a půjčili si šlapadlo. Nádherná to hodinka se skvělými nočními panoramaty. Chystáte-li se do Hlavního města, šest ze šesti hasičů SDH METYLOVICE doporučuje.

A máme neděli. Po snídani se 23 odvážných členů vydává vlakem směr Roudnice nad Labem, zbytek zůstává v Praze s individuálním programem. My odvážní jsme vyrazili se proletět nad krásami Středních Čech. Dvě letadla, skupinky po třech a dvacetiminutové vyhlídkové lety. Když přidám bonus, že pár vyvolených dokonce pilovotalo, vzniká z toho jedinečný zážitek. Vracíme se do Prahy, za devadesát minut pak odjezd směr region razovity.

Byly to tři nádherné dny se skvělým kolektivem a perfektními zážitky. Již teď se všichni těšíme na další hasičský zájezd.

Jo a málem bych zapomněl…

V dnešní době jsou velmi oblíbené hry, takzvané únikovky. Musíte se odněkud dostat někam, splnit nějaký úkol. Nikdo z nás netušil, že to má paní Jana tak namakané, že i nám jednu takovou připravila. To jsou prostě ty zkušenosti, léta praxe. Co bych tak těm rozmazleným hasičům připravila? A tak se stalo, že se tajně domluvila s tou společností, co jezdí žlutými vlaky. Do poslední chvíle blafovala, poker face, prostě jako by to nebylo plánované – náš vlak neplánovaně zastavil ve stanici Studénka … již podruhé za tři dny odešla lokomotiva a hasiči z Metylovic byli u toho. To nemůže být náhoda …

Pro sdh-metylovice.info Jan Izvorský.

Jo a ty karty jsme ve vlaku vůbec nehráli.

Fotogalerii naleznete zde.

Zanechej komentář