Druhý rozhovor na zakončení Moravskoslezské ligy jsem uskutečnil s našimi vítězkami ženské kategorie – Denisou Ryškovou a Martinou Krejčí.
Denča začínala v roce 2003 v našich žákovských týmech. V roce 2006 se už objevovala v ženském béčku na béčkách, přidala tři epizody na koši, přesunula se na savice, poté na rozdělovač, odtud na pravý proud, přidala dva starty na levém, až zakotvila na stroji. V All Stars MSL letos přidala třetí vítězství v ženské strojnické kategorii.
Stejně tak Marťa v letech 2004-2008 působila v našich žákovských družstvech. Poté si dala pauzu a v ženském týmu se objevila až v roce 2014 na béčkách. K tomu ovšem startovala i dvakrát na levém proudu, čtyřikrát na pravém a jednou na koši. V All Stars MSL v kategorii béčkařek zvítězila v roce 2018, letos obsadila druhé místo.
 |
 |
– Věřily jste, že letošní ligový ročník vůbec proběhne? Přece jen vaše sestava byla ze začátku trochu improvizační.
D: Já jsem vůbec nevěděla, že budeme běhat v takovéto sestavě a byla jsem ráda, že nás doplní Verča Krpcová.
M: Za začátku to bylo takové nejisté a věřily jsme, že se vrátí Barča Blechová. Ale naštěstí ji zastoupila Verča.
D: A věděla jsem, že mám dobrý zástup v Zuzce Kunátové, tak jsem si mohla dovolit vynechat tři kola v Malenovicích, Svinově a Košatce.
M: Já jsem věřila, že liga proběhne. Že covid v létě trochu ustoupí dojde k rozvolnění jako v minulém roce.
– Když jste po Vrbici ztrácely 13 bodů, věřily jste, že se s tím dá ještě něco udělat nebo jste se smiřovaly s tím, že si pohlídáte aspoň nějakou medaili?
M: Smiřovala jsem se s bednou a v titul jsem už moc nevěřila.
D: Já jsem byla ráda, že jsme se letos takhle sešly, takže nějaké ambice jsem už neřešila.
– Co myslíte, že nakonec rozhodlo ve váš prospěch? Co byl asi ten rozdíl mezi vámi a Svinovem?
M: Šampáňo před útokem…
D: Celkově to byla náhoda. Dlouho jsme se snažily pořád to nevycházelo.
M: Vůbec jsme neuvažovaly nad nějakou taktikou, protože v minulých letech se to nevyplatilo a vedlo to akorát ke konfliktům. A konečně jsme dokázala na soutěžích to, co umíme na trénincích.
– Jak jste prožívaly týden před posledním ligovým kolem?
M: Díky náskoku po Bartovicích jsem už věřila, že by to mohlo dopadnout dobře.
– Vyskakovaly vám vzpomínky na závěr ligy 2018?
D: Jo, vzpomněla jsem si na Adél, na to, jak jsme s Kozmicemi bojovaly o titul. Ale nedávala jsem to na sobě znát.
M: Tím, že jsme běžely hned na začátku a byly to takové fofry, tak nebyl čas se něčím zabývat. Právě, že v roce 2018 Kozmice startovaly před námi a po jejich útoku jsme mohly trochu taktizovat. Ale teď to bylo úplně jiné a běžely jsme jako na tréninku.
D: Letošní sezónu jsem nějak neměla nervy. Jen asi ve Vrbici, ale nevím proč.
M: Já jen v Pustkovci, ale taky pro to nemám žádné zdůvodnění. Možná, že to byla pro nás nová trať.
– Mám metylovské sestavy pouze z posledních 23 sezón, takže nemůžu veškeré statistiky vztahovat i na starší závodníky. Ale pouze Denča a Mirek Mikuš za metylovské týmy na soutěži startovali na všech sedmi postech. Stroj je v počtu tvých startů až čtvrtý v pořadí. Který z těch postů tě nejvíc baví?
D: Na stroji jsem se našla. Do té doby mě bavil rozdělovač, ale teď bych už neměnila.
– Kdy přemluvíte Elu do ženského týmu?
(Eliška Uhrová, mladší sestra Marti, byla také součástí jejich žákovských družstev, v ženské kategorii startovala pouze v letech 2019 a 2020 v ženském béčku na domácí soutěži na béčkách)
M: Elu asi nepřemluvíme. To je asi nereálné.
D: Tebe jsem taky přemluvila.
M: U mě to byl asi i vliv Bohuša (Jan Krejčí). Ale nevím, proč nechce. Rozhodně na to není levá.
– Kterého letošního vítězství nebo výkonu si vážíte nejvíc?
M: Asi vítězství v Bartovicích. To bylo nejvíc emotivní.
D: A uklidnilo nás to pro závěr sezóny.
– Co vy a TFA? Já doufám, že na jaře 9.4. se u nás už závod konečně uskuteční. Kruhové tréninky Adél jsou na to téměř ideální příprava…
M: Já určitě startovat nebudu.
D: Ale budeme aktivně pomáhat a uvidíme. Po kolapsu před lety na TFA v Hnojníku jsem z toho pak měla strach. Ale láká mě to a musím makat.
– Jaký je váš další cíl?
M: Obhajoba, co jiného. A samozřejmě také udržet tým.
D: Jako každý rok – uvidíme, v jaké budeme sestavě. A určitě pro nás i pro Svinov je zatím nepokořenou metou patnáctkový čas.
– Klasická otázka pro oceněné na závěr. Kam si doma dáte zlatou medaili?
M: Já mám medaile vystavené na poličce.
D: Já zatím v krabičce a čekám, až budeme mít dům, ve kterém si ji vystavím.