Druhý hodnotící rozhovor jsme uskutečnili s lubenským strojníkem a starostou sboru Vladanem Wiejem.

- Letos jste absolvovali 45 soutěží (8 vítězství, 3 druhá, 3 třetí místa, 7x N.). Za pět měsíců od počátku května do poloviny října jste měli jeden volný víkend v květnu, jeden v srpnu a jeden v říjnu. Jak se takové množství dá zvládnout?
Úplně na úvod, Michale, znám tě mnoho let a vždy mě překvapíš svou analytičností. Kde na to bereš čas? Máš přehled, který já vůbec nemám. :) Vždy si pak přečtu tvé analýzy a dostanu se více do obrazu. Až teď vím, kolik jsme toho vlastně za sezonu vyhráli a kolik soutěží jsme odjeli. :) Hodiny strávené hasičinou už raději nepočítám. Je to koníček a tomu se musí něco obětovat. 45 soutěží, jak uvádíš, zabere mnoho času, ale máme vytvořen skvělý tým kluků, který je do hasičiny “zažraný” a všechny to hodně baví, takže ten čas už moc nepočítáme. Je to spíše relax, odreagování, adrenalin a sranda dohromady. Nejsložitější je zajistit plné obsazení na soutěžích během dovolených anebo v případě úrazu člena týmu. To si také čas od času půjčujeme někoho z jiného družstva. Velkou výhodou našeho týmu je to, že mnozí z nás dokážou excelentně zajet při útoku více postů, takže během dovolených se dá s kluky dobře kombinovat. A zjevně se těch 45 soutěží zvládnout dá, ale je to na úkor jiných věcí. Prostě: “Když to miluješ, tak není co řešit…” :)

- Jen pro úplnost – ten výčet mi pomáhal dávat dokupy Mirďa. Stoprocentní přehled o vás nemám. Jezdíte dvě ligy – Moravskoslezskou a Beskydskou. Jak široký tedy máte kádr?
Klíčových nás je 8 – Vladoš, Danda, já, Valoch, Kuba, Marian, Mirďa a Domin, který se střídá na koši a béčkách. Pak máme ještě 4 kluky, kteří s námi kdysi jezdili pravidelně a teď je využíváme při personálních krizích. Jsou to Radek, Roman, Reňa a Cvikoš. Někdy ale ani tito nestačí a využíváme možnosti zapůjčení kluků i z jiných týmů (Martin Nováček z Oprechtic, Radim Tomášek a Jirka Ryška z Metylovic či Jakub Ralenovský z Bystrého atd.)

- Jak bys zhodnotil letošní sezónu, ve které jste obhájili titul v Beskydské lize, získali 8. místo v Moravskoslezské lize a ve Svinově jste po 11 letech vyhráli ligové kolo (naposled 2007 v Trojanovicích, 2008 ve Vrbici druzí za ligových Prchalovem = vítězství mezi ligovými týmy)?
Zdá se mi, že jsme měli kdysi v MSL ještě jedno vítězství v Kozmicích a taky něco bylo na bedně v Petřvaldíku a Kojkovicích.
Ale to už je dávno… Já vnímám tuto sezónu jako velmi úspěšnou a vydařenou. Samozřejmě chceme v MSL, kde je silná konkurence, jít ještě více nahoru, ale často je toto ovlivněno i trochou toho “štěstíčka”.

- Co bylo vaší motivací, že jste se vloni přihlásili do Beskydské ligy?
My jsme z 80% stejně na tyto soutěže jezdili, akorát jsme nebyli členy ligy. Tak jsme si řekli, že odjedeme ještě dvě až tři soutěže navíc a budeme členy BL. Také jsme chtěli porovnat kvalitu dvou lig – BL a MSL.

- Pokud se nemýlím, vy mnoho společných tréninků během sezóny neabsolvujete. Přitom tři soutěže Beskydské ligy (Baška, Skalice, Vyšní Lhoty) jsou provedením útoku docela specifické a také několik dalších vyžaduje velkou míru taktiky. Jak se tedy na takové soutěže připravujete?
Trénujeme hlavně z jara a pak jako trénink máme každou soutěž :) . Sejít se hromadně na společném trénink u je mnohdy velmi složité. Ovlivňují to pracovní směny, dovolené, rodiny a další věci. Stává se, že někdy trénujeme, jak se říká, na sucho jen ve dvojici či trojici a pouze určitou specifiku soutěže. Je ale pravda, že na specifické soutěže se připravujeme zvlášť. Takže si dáme pár útoků cvičně. Něco také odkoukáme ze záznamů na videích z předešlých let a vytváříme pak společně taktiku.

- Od roku 2007 se také Lubno účastní Moravskoslezské ligy mladých hasičů. Jak se vám dlouhodobě daří přechod dětí do kategorie dospělých?
Když se podívám na náš tým, tak všichni jsme vzešli z mladých hasičů. Možná i proto nemusíme tolik trénovat, protože to máme vše zažito… :) Co se týče přechodu dětí do týmu mužů, tak to není optimální. Představoval bych si, aby více dětí přešlo do kategorie dospělých. Na druhou stranu do této kategorie přejde jen ten, pro kterého je hasičina smyslem života a hasiči pak jeho druhou rodinou. Málokdo také dokáže věnovat tolik svého volného času tomuto náročnému sportu.

- Aktuálně máte v Moravskoslezské lize mladých hasičů i družstvo dorostu. Je u nich nějaký potenciál na doplnění mužského týmu?
Ano, máme i družstvo dorostu, kterému se letos v MSLMH dařilo také velmi dobře. Pokud by aspoň jeden či dva členové přešli postupně k mužům, byl bych velmi rád. Upřímně tam však tento posun nepředpokládám, což je škoda.

- Pokud se nemýlím, tak tvá dcera běhá za žákovský tým Malenovic. Jak k tomu došlo, že je v Malenovicích, a ne na Lubně?
Před 3 léty jsme se přestěhovali z Nové Dědiny na Novou Ves. Starostou hasičů jsem na Lubně, kde jsem vyrůstal a do 20 let žil. Je to pro mě takový Frýdlantsko – Bermudský trojúhelník. Dcera začínala za žáky na Lubně, ale vzhledem k tomu, že Nová Ves je blíž k Malenovicím, kde přestěhováním získala více kamarádek a kamarádů, chtěla pak běhat za Malenky a já jsem jí v tom nebránil. Je tam maximálně spokojená.

- Nemáte ženský tým. Co tedy dělají vaše holky, které končí v kategorii starších žáků?
Většinou zasáhne puberta a vše se pak směřuje jinam… Holky mají pak jiné zájmy, nežli hasičina :). Párkrát jsme zkoušeli vytvořit ženský tým, a dokonce lubenské holky byly i na nějaké té soutěži. Tuším, že dokonce i na okrsku. Také to ztroskotávalo na tom, že nebyl trenér, který by se jim plně věnoval.

- V letech 2002–2015 jste pořádali soutěž dospělých. Tak by mě zajímalo, proč teď už nepořádáte?
Stále máme v hlavách myšlenku v tom pokračovat. Pořádali jsme vždy dvě soutěže v jeden den – dětskou a dospěláckou. V posledních létech se už stěží dalo personálně zvládat obsazení stánku s občerstvením a dalších míst na celý den. Celkem v ten den na hřišti odstartovalo přes sto družstev. Bylo to hodně náročné na organizaci. Byly to vždy 3 dny neskutečně dřiny všech, kteří pomáhali s organizací. Na hřišti jsme neměli vůbec nic. Ani vodu a ani elektřinu. Vše jsme museli zajistit. Výsledek našeho snažení pak byl vždy ještě hodně závislý na počasí. V součtu nám to přineslo sedřené a unavené lidi s finančním ziskem nula. Stále však pokračujeme v dětské soutěži, která se bude konat 8.6.2019 od 12:30 na hřišti. Bude to již 33. ročník Memoriálu Františka Sluky.

Jak dlouho už jsi starostou SDH Lubno? Baví tě to? A visí vše na tobě, nebo jsi schopen úkoly a povinnosti rozdělovat?
Myslím, že od 1.1.2002, takže 16 let. Už několikrát jsem chtěl s tím praštit, ale vždy mě přemluvili, abych bojoval dál. Mohu říct, že za těch 16 let neskutečným způsobem přibyla byrokracie, která člověku bere energii a chuť do práce, kterou člověk dělá zadarmo ve svém volném čase pro ostatní lidi. Spousta lidí už mi řeklo, proč to všechno vlastně dělám… Dneska už některé věci deleguji na ostatní, ale i tak ve výsledku se spoustou věcí chodí členové sboru za mnou, abych rozhodl anebo je alespoň ujistil v jejich rozhodnutí. Funkce starosty je pro mě životním posláním, na druhou stranu teď nedokážu říct, jak dlouho tuto pozici budu ještě dělat. Rád bych žezlo předal někomu dál.

- Ve své práci jsi lektorem komunikačních a prezentačních dovedností. Uplatňuješ to nějak i při svém starostování? Dokážeš třeba lépe přesvědčit členy o svých nápadech?
Ani si neuvědomuji, že bych toho cíleně v pozici starosty využíval. Ale jelikož lektorské činnosti, poradenství a vedení lidí se věnuji více než 16 let a z toho v této oblasti přes 10 let úspěšně podnikám, je pravděpodobné, že tyto dovednosti již využívám nějak automaticky. Přesvědčit tak členy o nějakém nápadu je pro mě určitě snazší. Na druhou stranu mám u našich členů plnou důvěru a ti také vědí, že se náš sbor posunul za poslední léta hodně kupředu, což je samozřejmě také zásluhou všech aktivních členů SDH Lubno.

Pro sdh-metylovice info Michal Bílek.

Zanechej komentář