Kabát atd …

Když jsme se dozvěděli, že Kabát bude v Praze a k tomu jen jediný koncert v tomto roce, nebylo pochyb, že se zúčastníme.

Výjezdová sestava se na poslední chvíli změnila, rodinné povinnosti (Matyášek) na koncert nepustili Hanze Čáru, „nahradila“ ho Marťa Wolfová. Zbytek výpravy: Deny, Zuzka, můj patnáctiletý dvoumetrový bratranec Filip a já.

Programově našlapaná sobota, soutěž v Jistebníku a hurá do Prahy. Všech jsem se pro jistotu zeptal, jestli mají vstupenku a ejhle, zjistili jsme, že jediný já zapomněl vstupenku pro Marťu ve Frýdlantě. Takže krásné zdržení, z Jistebníka do Frýdlantu, otočka a už si to táhnem na Prahu. Tady bych vyzvedl výkon mé dvanáctileté Felicie, písty šlapaly na plné obrátky a hlavně bez problému. Taktéž provoz na polňačce D1 byl dobrý, poloprázdná dálnice, hlavně minimum kamionu, kteří přes týden tvoří 60% provozu. V půl šesté lezeme do krtka, podle Jarka Nohavici jsem zvolil nástupní stanici – stanici Jiřího z Poděbrad, kde schody nechtějí stát. Vláček se naplňuje v přestupních stanicích, už víme, jak je sardinkám v konzervě. S davem změníme dopravní prostředek, metro střídá šalina. Opět sardinky, ale to se dalo čekat, když má být na koncertě padesát tisíc lidí. Vystoupíme na Vypichu a opět s davem míříme k místu, kde se koncert konal. Když jsem mluvil se známýma o koncertě královny popu, který se konal v srpnu, říkali, že je to masakr, když se sejde 42 tisíc lidí a když Vás pořadatelé rvou dovnitř jen jedním vchodem. To se nám stát nemůže, čtyři vchody do sektoru pro socky 🙂 ! (nejlevnější vstupné 390,- – asi 150 metrů od podia, pod podiem to bylo za 550,- a úplně v prdeli, na konci plochu, asi 300 metrů od podia bylo vlezné na tribunu 790,-) Procházíme plynule do areálu, na pivko, nealko a šup kupředu ať máme to nejlepší místo. Dostali jsme se až na začátek sektoru pro socky, takže jak by Pražák řekl, pohoda, jahoda, vánek. 🙂 Až se mi chtělo smát, že pět metrů před námi to měli fanoušci za pětset pade. 90 minut do začátku koncertu, ale uteklo to jako voda.

Začíná show, po čertech velkej koncert. Těžko popisovat, vše bylo skvělé, zvuk, videoklipy, světla, pyrotechnika, prostě jeden velký zážitek. Kabátim strojem času jsme se posunovali zpět do historie až do roku 1991, kdy Kabát vydal své první album, Má ji Motorovou. Zaznělo spoustu hitů, např. Coloredo, Starý bar, Bára, Pohoda, Óda na konopí, Burlaci, Na sever, Šaman, Kalamity Jane, Děvky ty to znaj, Číňani, Bruce Willis, Kdo ví jestli, Dole v Dole, Ďábel a syn, Frau Vogelrauchová atd. Na závěr klasicky Žízeň a Moderní děvče. Bylo fajn, že slibovaný začátek v osm večer byl dodržen, tak samo pak konec o desáté večerní, aby nebyl porušen noční klid. A taky jsem nekecal, když jsem zde na webu tvrdil, že koncert odstartuje písnička Porcelánový prasata.

Odchod z areálu byl opět ve stádě, ale nijak se nezdržoval díky velkému prostoru v okolí koncertu. Klobouk dolů musím smeknout před zaměstnanci Dopravního podniku města Prahy, ať už řidiče tramvají nebo regulovčíkům, kteří museli zvládnout dostat lidi z kolejí, aby nebyl nikdo zraněn a aby byl provoz předem nachystaných tramvají plynulý.

Zpáteční cesta uběhla rychle, o půl páté v neděli ráno jsme byli doma. A máme radost, že je neděle, protože už večer hrají Vítkovice, kde taktéž jako v Praze nemůžeme chybět … 🙂

http://kultura.idnes.cz/obrazem-kabat-prilakal-pres-60-tisic-lidi-porazil-madonnu-a-dobehl-nedvedy-145-/hudba.asp?c=A090913_003815_hudba_jaz