V sobotu 1.5. 2010 jsem se rozhodl s Michalem a Zuzkou navštívit fotbalové utkání místních fotbalistů, kteří se utkali s hráči Hukvald.
Tabulkově to byl souboj třináctého s čtvrtým, nutno podotknout, že výsledek zápasu tomu sice odpovídá, ale předvedená hra tedy rozhodně ne. Chtěl jsem načerpat nějaké technické poznatky, finty, prostě vybavit se na ten tolik očekávaný match – Hasiši vs Staří páni :). Bohužel, moc jsem se toho nenaučil. Ale hezky popořadě, od začátku. V bráně se díky jednomu bláznivému utkání (bohužel jsem v té době fandil Vítkovicím v Pardubicích, takže jsem ho neviděl) objevil Lukáš Drastich, který měl velký podíl na tom, že domácí prohráli pouze 1:0. Společně s Oťou Kulhánkem a Pájou Smilovským patřil k nejlepším hráčům na hřišti, ti jediní se snažili. Z ostatních plejerů jsem měl pocit, že snad ani na hřišti nejsou.
Za celý zápas jsem neslyšel žádné povzbuzení, žádný plán, co zlepšit, nějaké pokyny, prostě nic. Ani touhu něco se zápasem udělat jsem z ostatních necítil. Teď jsem si to tak nějak oživil a zase jsem se naštval, takže ten článek se mi už ani nechce psát. Tak teď soupis akcí.
V nepříliš pohledném utkání jako první v 14 minutě pořádně ohrozil bránu hostí Platoš, bohužel z úhlu do prázdné brány míč nezasunul. A tak hosté začali vystrkovat růžky. Ejhle, minuta dvaadvacátá, střela z dálky jde k tyči, k té samé i Lukáš, bohužel v šestnáctce teč a mičuda putuje do prázdné brány, 0:1. V minutě třicáté, Adam Platoš z malého vápna trefuje pouze gólmana. Boční síť hostujícího strážce svatyně trefuje o dvě minuty později Fulnek. Po dalších 120 vteřinách opět Platoš ohrožuje branku, neúspěšně. Těsně před přestávkou šel sám na Lukáše útočník soupeře, i díky dobrému postavení Lukáše Drasticha, trefuje prostor mimo naši bránu. Celá tato akce se opakuje za minutu jako přes kopírák.
Kdo si myslel, že po poločase nastane snaha domácích vyrovnat, zmýlil se. Opět se hrál nemastný neslaný fotbálek, kde každý alibisticky odkopl balon co nejdál od sebe, aby náhodou něco nepokazil. V druhém poločase, v 67. minutě hosté dali druhý gól, pro postavení mimo hru nebyl uznán. Nutno podotknout, že gól to byl pěkný, po velkém tlaku, střela, horní tyč, branková čára, horní tyč, hlavička a bylo vymalováno. O pět minut později šel opět sám na našeho brankáře hostující útočník, Lukáš opět vytáhl fantastický zákrok. Za zmínku stojí ještě střela z dálky střídajícího Radima Juřici, bohužel síť nerozvnila.
Odcházel jsem z tohoto fotbálku velmi zklamaný, naštěstí jsem mířil do metylovské Sokolovny, kde v bývalém kině hráli své představení herci z Kozlovic. A o tom snad možná napíše Michal.