Radegast Beskydský šerpa

29 Čvn

Ostravice, 25.6.2011 – V sobotu 25.6.2011 probíhal jako doprovodný program Adrenalin cupu již třetí ročník závodu čtyřčlenných družstev Radegast Beskydský šerpa, spočívající ve vynášce bečky piva na Lysou horu.

Už podruhé se zúčastnil tým Neškodní jedinci. Kvůli zraněním jsme byli nuceni tým oproti loňskému ročníku lehce obměnit. Broňu Matulu a Honzu Habernala nahradili Vašek Tyleček ze Staré Vsi a Radek Viej z Lubna. Start byl naplánován na 10:30. Scházíme se o hodinu dříve a od Radka se hned ze startu dozvídám, že je natolik nervózní, že už třikrát „byl”. Já k všeobecnému zklidnění příliš nepřispívám, když zjišťuji, že registrační formulář, bez kterého by nás asi těžko nechali startovat, jsem nechal úspěšně doma. Do půlhoďky jsme však i my dostali přidělenu dřevěnou krosnu. Po jejích malých úpravách, které spočívaly v připevnění mirelonu k popruhům krosny, jsme se vydali chytit pro nás výhodnou startovní pozici. Start proběhl téměř na minutu přesně. Plán byl jednoduchý, být nejrychlejší v instalaci bečky na krosnu. Ovšem technika zradila. Zasekla se nám račna textilní kurty, a to nás připravilo alespoň o chvilkové vedení, jak tomu bylo loni. Po chvilce stresu je problém vyřešen a my na trať vyrážíme třetí, před námi jako vítr běží Chlapci z Tatier a Šikulové, kteří letos obhajují první místo. Poté, co jsme obešli jedno povinné kolo u ostravického hřiště, nám na dohled zůstali pouze Šikulové, Chlapci z Tatier už byli nejspíše u Zbuja. Vydali jsme se po modré značce směr Lysá Hora. Za pomoci hecíře Peťi Bílka jsme se Šikulů drželi, místy, hlavně při střídání nosičů, i předehnali. Zlom pak konečně přišel na rovince po prvním dlouhém kopci, kdy už s námi nějakou chvíli šly „naše holky” a spolu s nimi tolik potřebné tekutiny. Šikulové nezareagovali na náš nástup a my si vytvořili možná dvousetmetrové vedení, které jsme už dále jen zvyšovali. Průběh celého závodu je zbytečné dopodrobna popisovat, celé to bylo o naší výdrži a motivaci, nejdůležitější bylo točit krosnu s bečkou mezi sebou a makat až do cílového oblouku na vrcholu Lysé hory, kde jsme dorazili opět jako druzí. Zlepšení o téměř 12 minut a velká radost, vždyť mezi amatérskými šerpy jsme dorazili jako první, jelikož družstvo Chlapců z Tatier tvořili téměř samí profesionální šerpové, jak jinak než z Tater. Jediným zklamáním dne byl snad jen zmatek na straně pořadatelů, korunovaný vyhlášením pouze prvního místa. Pro svá ocenění jsme si stejně za pořadateli zašli, avšak jaké bylo vzájemné překvapení, když nám sdělili, že je obdržíme až při vyhlášení, načež jsme jim oznámili, že vyhlášení už dávno proběhlo. Na závěr chci poděkovat nejen mému týmu, ale hlavně skvělému doprovodu Janě, Ivě, Andrei a Peťovi.

Oficiální výsledky jsou ZDE. Fotky ze závodu najdete ZDE.

Pro sdh-metylovice.info Rudolf Mališ.