Ostrava, 3.11.2012 – V sobotu se v Pustkovci uskutečnilo slavnostní zakončení Moravskoslezské ligy v požárním útoku.
Po Nové Vsi (2003), Jistebníku (2004 a 2009), Staré Vsi (2005), Frýdlantu n.O. (2006 a 2007, pořadatel Lubno), Bohumínu (2010, pořadatel Vrbice) a loňských Větřkovicích, jsme se po 4 letech vrátili do Pustkovce. Stejně jako letos zde zakončení MSL pořádali svinovští hasiči už v roce 2008.
Zhruba 300 účastníků akce se sjelo do tělocvičny TJ Sokol Pustkovec a krátce po 15 hodině mohl začít oficiální program. Nejprve došlo na vyhlášení kategorií veteráni a ženy. Po přestávce následovala kategorie mužů a po druhé přestávce ankety All Stars. Po dvacáté hodině hrála kapela Petra Jiříčka. Prvotní několik týdnů staré obavy ohledně délky prohibice se nenaplnily, takže zábava byla opravdu rozvolněná.
All Stars Moravskoslezské ligy 2012
V 29 kategoriích All Stars obhájili svá loňská vítězství Radek Čmiel (béčkař), Lukáš Frýdl (levý proudař), Zdeňka Sojková (strojnice), Tereza Žáčková (béčkařka), Adam Hrbáč (sympaťák), Prchalov (stroj – výkon), Svinov (stroj – vzhled) a Oprechtice (soutěž).
Jiří Žídek (Nová Ves – vítěz kategorie košař), Nikol Polášková (Bartovice – miss) a ženy Bartovice B (překvapení) vloni na lize vůbec nepůsobili, naopak loňský vítěz Martin Nováček (Oprechtice – pravý proudař) letošní ligový ročník ze zdravotních důvodů vynechával.
Tereza Žáčková zvítězila v kategorii nejlepší béčkařka pošesté v řadě a když se k tomu přidá jednou hasička roku a třikrát miss, je s deseti tituly v anketách All Stars vůbec nejúspěšnější (8 titulů mají lubenský Radek Viej – 4 x rozdělovač + 1 x hasič + 3 x osobnost a staroveská Markéta Janošková – 5 x rozdělovačka + 3 x hasička roku, šestkrát v kategorii levý proudař vyhrál prchalovský Libor Mrozowski). Oprechtice vítězí v kategorii „Soutěž“ nepřetržitě od roku 2008, letos s absolutně největším rozdílem.
A které sbory byly v All Stars nejúspěšnější v uplynulých deseti letech? 47 prvenství posbíraly Oprechtice, 34 Bartovice, 28 Kojkovice, 25 Petřvaldík, 21 Prchalov, …
Klipy metylovským mužům a ženám vytvářel oprechtický Martin Nováček, za což mu patří velký dík. Společný veteránský klip je z dílny svinovského Adama Strakoše, Crazy clip vytvářel Matin Rajski, úvodní znělku Radek Viej.
Metylovice – muži (Martin Nováček)
Metylovice – ženy (Martin Nováček)
Veteráni (Adam Starkoš)
Znělka MSL 2012 (Radek Viej)
Crazy Clip (Martin Rajski)
Miss, sympaťák (Martin Rajski)
All Stars (Martin Nováček)
Znělka MSL MH 2012 (Martin Nováček)
Vítězové Moravskoslezské ligy 2012
Muži: Bartovice A
Ženy: Bartovice B
Pětatřicátníci: Svinov
Starší žáci: Nýdek A
Mladší žáci: Nová Ves
Slavnostní zakončení MSL mladých hasičů proběhlo už 6. října v Nýdku. My jsme si letos odnesli z mužské kategorie 7. místo, ženy byly šesté a pětatřicátníci čtvrtí. Veškeré statistiky z MSL 2012 najdete zde:
Pro jubilejní desátý ročník Moravskoslezské ligy jsem připravil krátkou publikaci, která byla ligovým družstvům v tištěné podobě rozdávána přímo v Pustkovci. Ostatní si ji můžete stáhnout zde:
Deset ligových ročníků 2003-2012
28. února 2003 proběhla ve Staré Vsi ustavující schůze Moravskoslezské ligy. Prvními výraznými organizátory MSL byli Radek Viej, Kamil Hutěčka a Michal Richter.
Všichni tři se v Pustkovci sešli, takže jsem si nenechal ujít takový bilanční rozhovor. Pánové odpovídali nezávisle na sobě a své odpovědi vzájemně neznali, takže je zajímavé, jak se shodují, či rozcházejí:
– Zkuste vzpomenout, co byl prvotní impuls pro založení Moravskoslezské ligy a kde tenhle nápad vzniknul?
Michal: Chtěli jsme, aby se družstva spojila. Potkávali jsme se na různých soutěžích, stále ti stejní. Přišel za mnou Kamil, protože v té době jsem Radka ještě neznal, a oslovil mě, jestli bychom nezaložili právě takovou nějakou ligu. Tuším, že na nějaké akci v Petřvaldíku poprvé padl název Moravskoslezská liga.
Radek: Lubno začalo jezdit po soutěžích asi v roce 2001 nebo 2002, ale plácali jsme se jen od soutěže k soutěži. Pak jsme se potkali s Kamilem a oni se už o tom bavili, padaly názvy jako Liga mistrů, … až z toho vzešla Moravskoslezská liga.
Kamil: Já dosti neskromně řeknu, že ten nápad byl můj… 🙂 My – starovjáci jsme tenkrát už druhým rokem jezdili Extraligu a v té době už začaly vznikat i jednotlivé regionální ligy. A v tom našem regionu existovala celá řada špičkových týmů (hlavně tedy na 2B, což je taková naše republiková specialita), ale neexistovalo tu žádné objektivní poměření kvality týmů v rámci celé sezóny. A to mi přišlo líto. A tak jsem si začal pohrávat s myšlenkou založit tu taky nějakou ligu a v hlavě se mi rodil model jakéhosi bodovacího systému, pracovně nazvaného Liga mistrů. S tímhle nápadem jsem někdy koncem sezóny 2002 seznámil v hospodě u piva kluky z týmu a u toho by asi i zůstalo, kdyby se ten nápad nezalíbil staroveskému strojníkovi Zdenku Kvitovi, který se pro to okamžitě nadchnul a donutil mě s tím nápadem obejít týmy na poslední soutěži toho roku – shodou okolností to byla soutěž v Košatce pro zvané nejlepší týmy našeho regionu – 1. ročník All star game. Tam bylo nějakých 15 týmů a já se Zdenkem Kvitou jsme všechny ty týmy obešli, s tím mým nápadem tyto týmy seznámili, no a byli jsme hodně překvapeni pozitivní odezvou všech těchto týmů. Rozhodující impuls k založení ligy pak dali kluci z Petřvaldíku, kteří ještě na té soutěži v Košatce avizovali, že chtějí po skončení sezóny uspořádat pro všechny ty manšafty, které jezdily ty naše regionální pohárovky, nějakou spářku a tam že bude příležitost se o tom nápadu pobavit. No a tak se taky stalo. Jednoho krásného zimního dne (noci) se skutečně v Petřvaldíku uskutečnila skvělá spářka, na kterou dorazila spousta týmů z našeho regionu – Petřvaldík, Jistebník, Stará Ves, Košatka, Výškovice, Dolní Lištná, Kojkovice, Prchalov, Trojanovice, Tísek, a další. No a tam se to vlastně celé „upeklo“, a náležitě i zapilo… No a právě tam zazněl poprvé pojem „Moravskoslezská liga“ a právě tam se také zformoval ten náš triumvirát – Kamil, Michal a Radek. My tři jsme si pak dali pár pracovních schůzek a někdy myslím, že v únoru 2003, se konala ustavující schůze Moravskoslezské ligy.
– Podle čeho se tvořil model fungování ligy? Mám na mysli uzavřenou ligu jen pro přihlášená družstva. V té době existovaly vedle pohárovek snad jen oficiální soutěže SHČMS nebo HZS a Extraliga, takže nebylo od koho něco odkoukávat a MSL rozhodně nešla cestou Extraligy.
Radek: Inspirací, ale jen inspirací, byla Extraliga. Abychom mohli přejíždět ze soutěže na soutěž, nelpěli jsme na tom, aby družstva byla na úvodním a konečném nástupu, bylo to takové uvolněné. Každý měl svoje vybavení, tak jsme ani tohle nechtěli nějak hrotit a omezovat a to si myslím se nám pak stalo osudným.
Kamil: MSL rozhodně nešla, ani nechtěla jít cestou Extraligy, a už vůbec ne pravidel požárního sportu. To by asi skončila dřív než by začala. V prvopočátku byla vize pouze vytvořit jakýsi systém bodování a všechno ostatní ponechat na jednotlivých pořadatelích a do pravidel samotné soutěže jim moc nekecat. Báli jsme se, aby vytvoření striktních a pevně stanovených pravidel ty družstva od ligy neodradilo. Takže se liga rozjela na tomto jakémsi minimalistickém základě a teprve postupem času jsme se rozhodli centrálně, byť trošku autokraticky, upravovat pravidla dle okamžitých potřeb. A to se nám myslím dařilo.
– Proč se hned v prvním ročníku neotevřela ženská kategorie?
Radek: Otevřeli jsme ligu jen zkušebně a říkali jsme si, že to možná celé po prvním roce zabalíme.
Kamil: Na ženskou kategorii jsme si, popravdě, v 1. ročníku netroufali. Byli jsme rádi, že se ten nápad se založením ligy zalíbil těm zmiňovaným 15 mužským týmům, a toho jsme se drželi. První ročník byl takový trošku provizorní, protože jsme nevěděli, jestli to vlastně bude fungovat, a jestli se to nakonec nerozpadne jak domeček z karet… 1. ročník předčil naše očekávání, takže v 2. ročníku se již veselo závodilo v rámci ligy i v kategorii žen.
– Jak přišlo na to, že prvními pořadateli ligy byla zrovna ona patnáctka sborů?
Michal: Mám pocit, že víc týmů o to v počátku ani nemělo zájem.
Radek: Když jsme se poprvé sešli ve Staré Vsi ve zbrojnici, tak nás tam bylo právě 15 a domluvili jsme se, že nebudeme nějak vybírat kola.
Kamil: Myslím, že to bylo právě těch 15 týmů, které se účastnily té poslední soutěže roku 2002 v Košatce – All star game, a kterým se ten můj nápad na založení ligy zalíbil a podpořily jej.
– V roce 2003 se vedle MSL rozjel i Moravskoslezský pohár. Nebyly alespoň v počátcích snahy nebo ambice vytvořit jednu společnou Moravskoslezskou soutěž?
Michal: Co vím já, tak spojit ne. Z počátku to bylo bráno spíš jako soupeření, chtěli jsme být lepší než oni. Tuším, že jediná liga tady v okolí, která v té době existovala, byla Opavská liga, už rok nebo dva před MSL. S Pohárem jsme soupeřili, dokonce týmy, které v něm běhaly, nechtěly o nějakém vstupu do Moravskoslezské ligy ani slyšet.
Radek: Já jsem znal jen Kamila Nevřelu, nikoho z Opavska jsem jinak neznal, nejezdili jsme tam, tak jsem ani nevěděl, že se tam něco takového tvoří.
Kamil: Ty ambice na spojení MSP a MSL v té době, a myslím, že ani nikdy potom, vlastně vůbec nebyly. Důvodem podle mě je absolutně odlišná filosofie obou těchto lig. Zatímco MSP se od začátku prezentoval jako liga, která je striktně svázaná pevnými pravidly, vycházejícími z pravidel požárního sportu, tedy zásadně na 3 hadice B, pevná pravidla ohledně stroje, šířky hadic, průměru proudnic apod., čemuž se museli jednotliví pořadatelé přizpůsobit, tak MSL měla filosofii zcela opačnou. My jsme původně chtěli ponechat absolutní volnost jednotlivým pořadatelům, aby měli pravidla, jaká chtěli. A bylo pravdou, že v té době byly ty pravidla těch našich pohárovek hodně odlišná od oficiálních pravidel PS. Hlavně pak v tom, že se tu jezdilo výhradně na 2B. No a tak jsme si řekli, že zpočátku necháme jednotlivým pořadatelům volnost, co se týče pravidel, a teprve postupně budeme tzv. utahovat šrouby.
– Radek v prvních ročnících útoky na většině kol sám natáčel, pro ukončení ligy vytvářel všechny klipy a po sezóně sestříhal kazetu s útoky uplynulého ročník. V souvislosti s tím, že nyní je autorů klipů už spousta a přesto jsou mimořádně vytížení, jak jsi tohle všechno stíhal?
Radek: Ani se neptej… Stálo mě to spoustu času. Koupil jsem kameru a s tími, že to zkusím natáčet. Když jsem pak na konci roku dělal takovou kroniku sezóny, tak se mi částečně vrátily investice do kamery, do počítače, videa, ale setlo mi to hlavu, protože jsem neznal podzim. Vždy minimálně měsíc a půl, dva měsíce předem jsem připravoval klipy, stříhal jsem to po nocích, přes noc rendroval. Dokonce jsem si kvůli tomu bral i dovolenou v práci.
Kamil: Ačkoliv je to otázka pro Radka, já jen chci zdůraznit, že Radek se stal z toho našeho triumvirátu záhy hlavním hnacím motorem, který se aktivně staral o téměř všechny organizační záležitosti ligy a vkládal do toho neuvěřitelné množství času a energie. Klobouk dolů před ním. No a jak to vlastně Radek všechno stíhal, to je i pro mě dodnes záhada…
– Kamil na čas z Ligy vypadl. Nevím, do jaké míry ji sledoval, ale letos se vrátil v družstvu staroveských veteránů. Jako moc se MSL v době tvé soutěžní nepřítomnosti proměnila? Jak tě soutěže nad 35 let baví?
Kamil: Já jsem někdy v roce 2007 přestal aktivně závodit a přestal jsem i trénovat staroveské ženy a tak jsem ztratil i jakousi motivaci se aktivně podílet na organizaci MSL. Přesto jsem se o dění v MSL stejně po očku zajímal, a taky Radek se mnou vždy konzultoval všechny důležité záležitosti týkající se MSL. MSL se v průběhu těch 10 let proměnila poměrně dost. Už jsem to naznačil výše, že to vlastně byl i náš záměr. Začínali jsme de facto bez jakýchkoli jednotných ligových pravidel, liga byla v podstatě jen jakási bodovací soutěž určitého předem stanoveného počtu týmů. A postupně jsme začali utahovat šrouby doplňováním a precizováním jednotných pravidel, kterých se jednotliví pořadatelé museli přizpůsobovat. A to se dařilo někdy víc, někdy méně. Ale myslím, že se to zatím ubírá dobrým směrem. Důležité bylo, že MSL, ačkoliv se v posledních letech myslím už tak 2x-3x ocitala téměř v klinické smrti, tyto své krizové momenty přežila, družstva se nakonec vždy dokázala dohodnout na pokračování a vyřešit zdárně veškeré někdy už téměř neřešitelné spory. Takže teď už věřím, že snad ta naše liga přežije všechno…
– Michalovy Výškovice se naposled objevily v Moravskoslezské lize v roce 2006, od roku 2010 účinkují v Novojičínské lize (kterou vloni vyhrály). Ale starty v NJL mám pocit jsou už bez tebe? Jak ses realizoval v požárním sportu po MSL?
Michal: Na některých soutěžích jsem se ještě objevil i po roce 2006. Do té doby jsem byl student a měl jsem čas, ale pak jsem začal stavět a hlavně kvůli práci jsem to už nestíhal. Občas nějakou soutěž dám, když mladým někdo chybí, komentuju naše domácí soutěže. Naposled jsem myslím běžel v Jerlochovicích, to byla jediná moje soutěž za uplynulý rok a vyhráli jsme.
– Každoročním nepříjemným okamžikem spjatým s ligou je volba pořadatelů. Netroufám si hodnotit jak je tomu nyní, ale v minulosti bezpochyby docházelo k zákulisním dohodám, ne vždy byly zvoleny ty nejlepší soutěže. Nemrzí vás, že se hned v úvodu nepodařilo nastavit jiná pravidla pro výběr pořadatelů ligových kol? Třeba jisté pořadatelství pro část družstev na základě jejich umístění?
Radek: Zvažovali jsme dokonce, že kdyby kandidátů na pořadatelství bylo víc, že by sbory pořádaly ligu třeba co dva roky, aby se prostřídaly. Ale nakonec jsme neviděli jiný formát, než současný, mysleli jsme si, že to bude nejobjektivnější. Původně v pravidlech myslím bylo, že by měla liga obsahovat i soutěže na 3B, noční soutěže, … To vše postupně vypadlo. Teď mě mrzí, že se nepodařilo prosadil 2-3 soutěže na 3B, teď z toho jsou naprosté dostihy.
Kamil: Těžko říct. Volba kol byla vždycky ožehavá záležitost, a bohužel zákulisní tahy a tajné dohody tam asi skutečně byly. Jestli je tomu tak i nyní, to netuším. Nicméně o jiném modelu volby kol než bylo „demokratické“ hlasování, jsme myslím nikdy neuvažovali.
– Půjčování členů se před vznikem ligy na soutěžích většinou neřešilo, ale troufám si říct, že rozhodně nebylo tak časté. Jak moc tohle podle vás ovlivňuje pohled na MSL? Dá se s tím v současnosti něco dělat?
Radek: Už dva nebo tři roky se snažím prosadit omezení počtu kol a zavedení ligových víkendů. Teď nám to zabírá celé léto. Za 10 let spousta z nás už nejsou studenty, ale mají zaměstnání, rodiny a nemůžou si dovolit být na soutěžích víkend co víkend. Při dvanácti kolech v šesti víkendech by si každý mohl naplánovat dovolenou, zajistit si lidi. Teď to bude podle mě těžší a těžší. Kdybychom si s Kamilem a Michalem na počátku sedli a řekli, uděláme ligu, jakou si řekneme, tak tenhle problém nevznikne. Ale dali jsme volnost, že si budeme volit, ať si to každý vybere sám, ale teď už to nemůžu vrátit. Pokud si to lidé neuvědomí, že tohle ligu ničí, tak se s tím nic neudělá.
Kamil: Další otázka do pranice a asi co hasič to jiný názor. Je fakt, že jsme to nechali zezačátku hodně benevolentní – 2 půjčení členové, pak se to stáhlo na jednoho, ale i to se začalo obcházet tzv. převlékáním dresů. Podle mě je bohužel extrémní půjčování členů velkým nešvarem MSL a toto by se mělo zpřísnit. Ideální a maximálně spravedlivé by byl asi jedině absolutní zákaz půjčování členů. Ale to zatím určitě není schůdné pro odpor většiny družstev, takže mě osobně by se například líbil jakýsi přechodný model – zákaz půjčování s např. 5 výjimkami (5 půjčených členů z 15 ligových kol, v 1 kole maximálně jeden), nebo něco podobného. Každopádně by se mi v tom případě třeba líbilo zavedení registraček všech soutěžících (tak jako v jiných sportech), což jediné by bylo kontrolovatelné a jasné.
– Měla by se liga v oblasti technických pravidel přibližovat Extralize (proudnice, hadice, stroje, …)
Radek: Přilby se už schválily. U hadic bych to neřešil. Nemáme v souladu s Extraligou proudnice a stroje. Před dvěma nebo třemi lety jsem od autorizovaného prodejce firmy TAZ, výrobce motorů do mašin, dostal dopis, že aby ten motor fyzicky odpovídal TAZu, tak se do toho jiné náhradní díly nemůžou používat. Jenže ten stejný autorizovaný prodejce pak Jirkovi Válkovi napsal, že eventuélně se do těchto motorů dají používat hlavy s vícesvodovými kanály. Nevím, snad to tam tak nějak je. Teď s tím nic neuděláme, jedině, že bychom si to odhlasovali, že se tyhle hlavy nebudou používat. Takže teď už snad jen zbývá, aby prošly proudnice 12,5-13 mm.
Kamil: Tak tuhle otázku bych nechal na většinové rozhodnutí schůze MSL. Ať si sami soutěžící zvolí, kam by měla pravidla směřovat. Já osobně si nemyslím, že co je v Extralize, to je nutně to nejlepší. A kdo v minulosti chtěl z našeho regionu jezdit Extraligu, ten se jejím pravidlům vždycky dokázal přizpůsobit, aniž by to byl nějaký velký problém (z minulosti viz Stará Ves nebo Prchalov). Takže si myslím, že MSL by klidně mohla jít vlastní cestou, aniž by se musela nějak uměle přizpůsobovat Extralize.
– Ukončení MSL se podruhé koná v Pustkovci. Které z dosavadních slavnostních zakončení se vám líbilo nejvíc?
Michal: Nejlepší asi bylo to první na Nové Vsi. Bylo to poprvé, všechno dělané na koleně, bylo to prostě něco nového. Ale kdybych to bral celkově, kdy se to podařilo, byla atmosféra, tak bych asi řekl poprvé ve Frýdlantě.
Radek: Supr bylo to první, nespoutané, nikdo nevěděl, co od toho očekávat. Byl jsem tenkrát předvolaný na policii ohledně rušení nočního klidu. Soused, který bydlel vedle Budoucnosti, po desáté hodině pravidelně volal, tak nám tam každou půlhodinu jezdili policajti. Co se mi nejvíc líbilo, bylo první ukončení ve Frýdlantě. Bylo tam tenkrát nejvíc lidí, zhruba 450. Druhý rok na to, 2007, se lidi začali více opíjet a udělali neskutečný nepořádek.
Kamil: Tak mně osobně se nejvíc líbily první dvě zakončení – v Nové Vsi u Frýdlantu v roce 2003 a v Jistebníku v roce 2004. To zakončení v Nové Vsi bylo sice technicky hodně provizorní (žádné pódium, hodně amatérský moderátor 🙂 jednodušší klipy, takové spíše živelné vyhlašování anket, apod.). Ale to že to bylo takové živelné, nečekané a zároveň novátorské (v žádné jiné lize nic podobného v té době neexistovalo), to tomu dodalo takové nějaké jedinečné kouzlo. A podobné to bylo ještě i v tom Jistebníku. To byly pro mě osobně ty nejlepší zakončení.
– Splnila Moravskoslezská liga vaše očekávání, se kterými jste ji spoluzakládali? Kudy by se měla dále ubírat, respektive co by ji posunulo dál, aby nestagnovala?
Michal: Splnila, protože stále funguje, stále to běží a neupadlo. Ale trošku mě ale po nějakém roce zklamalo, že takový stavební pilíř, jakým byla co nejjednodušší pravidla, časem padla, pravidla se rozkošatěla… Ale nejvíc mě asi mrzí, že liga trochu ztratila atraktivnost, co se týče soutěží. Když jsme ji zakládali, měla soutěže jako Horní Suchá na 3B, Tísek do kopce, noční soutěž ve Staré Vsi, která už nikdy taková nebude, protože Kotel neexistuje. Dneska se pořadatelé předbíhají v detailech – kdo bude mít lepší náběh, hezčí stánky s občerstvením, ale všechny soutěže vypadají stejně. Asi by nebylo na škodu vrátit se k extrémnějším kolům v podobě nějakého kopce nebo noční soutěže.
Radek: Splinila v tom, že lidi k sobě mají blíž, pravidelně se potkáváme. Spíš mě mrzí ta pravidla, že se na volnost, kterou jsme na začátku chtěli, obrátila proti mně. Pokud se ale nedohodnem na omezení kol a míň víkendech, bude tam půjčování. Myslím, že při míň kolech bude liga výš.
Kamil: Tak mé očekávání MSL nejen splnila, ale mnohonásobně předčila. Do těch nejniternějších záležitostí MSL už sice nevidím, ale myslím si, že se už z MSL stala parádně jedoucí mašina. Obrazně by se mi chtělo říct, že se ta naše milá liga sice rodila v bolestech, trpěla některými dětskými nemocemi, párkrát se dokonce ocitla na pokraji sil, ale všechno to přežila, posílilo ji to, dospěla a stala se z ní atraktivní slečna, plná sil, se skvělou budoucností. Nicméně aby ta budoucnost byla opravdu skvělá, je třeba se přizpůsobit době, pružně reagovat a přicházet pořád s nějakými vychytávkami. Co se mi líbilo např. na Extralize, byly ty extraligové víkendy, se dvěma soutěžemi, rozdělené hudební zábavou a nocováním týmů ve stanovém městečku. To mělo super atmosféru. Proto se mi třeba líbí nápad Oprechtic a jejich hasičský víkend. To je ta správná cesta. Líbilo by se mi, kdyby soutěže MSL byly trochu pestřejší, např. nějaká soutěž noční, nějaká na 3 hadice B. Zpřísnit by se mělo i to zmiňované půjčování členů. Super by byl třeba i nějaký měsíčník nebo občasník MSL, plný zajímavých statistik, reportáží, fotek… Naopak mi připadá, že např. soutěž All stars týmů zůstává za očekáváním a jaksi mu dochází šťáva. Namísto toho by mohly být zpestření jiná, např. typu Švédská trojka v Prchalově, apod. Ale to je otázka jednotlivých pořadatelů soutěží, aby se sami snažili svoji soutěž zatraktivnit.
– Jaké máte osobní hasičské plány do budoucna nebo alespoň do další sezóny?
Michal: Musím nějaký rok počkat a až čas příjde, tak bych se chtěl objevit v kategorii nad 35 s Výškovicemi, s nikým jiným ne.
Radek: Každý má svoje zájmy, Vladan a Reňa rodinu, času je strašně málo a nevím, kde Lubno bude příští rok. Říkal jsem klukům, že při současných termínech nemůžu slíbit, na kterých soutěžích budu. Nad 35 jsme na Lubně zatím jen dva – já a Vladan – ale pokud mě někdo osloví, nevylučuju ani starty v kategorii nad 35 let.
Kamil: Já osobně už jsem, abych pravdu řekl, moc neočekával návrat na hasičské závodní tratě. Ale situace se trošku změnila letos, kdy jsme dali dohromady náš starý dobrý tým, který se před lety rozpadl, když část zůstala ve Staré Vsi, část vytvořila tým v Košatce. Ale postupem času jsme s klukama zakopali válečnou sekeru a řekli jsme si, že to zase společně rozbalíme za staré gardy. No a hle, letos bez jediného tréninku nakonec pěkné 3. místo. Takže příští rok do toho půjdeme asi v kategorii veteránů znovu.
(pozn. Úvodní fotka je z natáčení pořadu Tak neváhej a toč v roce 2004, do kterého se Radek dostal s Crazy clipem MSL 2003.)
A na závěr jsem o rozhovor požádal hlavního organizátora zakončení Radima Kotalu:
– Mnozí účastníci dnešního večera si možná zcela neuvědomují, jak náročné je tohle zorganizovat. Zkus říct, kolik lidí se od vás na tom podílí a jak dlouhé jsou přípravy?
Radim: Celou akci jsme, dá se říct, plánovali s Migolem (Michal Stržínek) a jelikož jsme si vzali i na starost kuchyň, o to to bylo mnohem náročnější. Na samotné akci nás bylo kolem 40 lidí, ne všichni ale byli hasiči. Pomáhali i kamarádi a kamarádky. A právě jak říkáš, že mnozí si neuvědomují jak je to náročné všechno nachystat a připravit a přesto vidíš jeden velký nešvar, který asi nejde odstranit, ale … Mám na mysli donášku vlastního alkoholu. Děje se to a dít asi bude, ale dělat to stylem, že si v klidu projdu s flaškou v ruce přes vchod je trošku zarážející.
– Letos došlo k výpadku jednoho původně slíbeného sponzora. Bylo těžké tuhle díru v rozpočtu zaplnit?
Radim: Co se týče sponzorů, tak je to pořád těžší a těžší někoho sehnat. Letos se to vyřešilo zvednutím vstupního poplatku a zacelili tuto díru samotní účastníci, ale měli bychom se všichni zamyslet a zkusit se ve svém okolí zeptat možných adeptů na sponzorování. Jak se říká „lína huba, holé neštěstí“. Je nás v té lize spousty a není možné, abychom někoho nesehnali.
– Před několika týdny byla vyhlášena prohibice a v médiích se objevovaly různé scénáře předpovídající možnost trvání stavu i na několik měsíců nebo zákaz prodeje mimo oficiální restaurace a kamenné obchody. Pokud opomenu sponzory, tržby z prodeje alkoholu bývají na obdobných akcích hlavním zdrojem příjmů. Jak klidně se ti v té době spalo?
Radim: No spaní nebylo vůbec klidné, ale věřil jsem, že to dopadne dobře a že ty naše chytré hlavy, co řídí naši zemi, prodej opět povolí. Představa, že by na zakončení nebyla ani kapka alkoholu, je děsivá co?
– Svinovští hasiči pořádali zakončení MSL na stejném místě už v roce 2008, takže letos jste už věděli, do čeho jdete. Neodrazovala vás právě tahle dřívější zkušenost?
Radim: Věděli jsme, do čeho jdeme, ale člověk si to nějak plánuje měsíce dopředu a je to zatím v klidu. Pak když se ta samotná akce blíží, tak se to začne hromadit a začíná to být dost stresující. Ale jak jsem již říkal, nejvíce času zabrala příprava jídla a pak nachystání tělocvičny. Tímto bych chtěl poděkovat i chlapům z Dolní Lhoty a Oprechtic, že se nabídli a dojeli nám v pátek pomoci sál nachystat. Samozřejmě ale platí dík všem, co tam byli.
– Ještě je předčasné dnešek hodnotit, ale jak jsi s jeho průběhem spokojený? Myslíš si, že vám to stálo za to a přihlásil by ses o pořádání této akce i někdy v budoucnu potřetí?
Radim: Jak říkáš, je brzy to hodnotit, ale zatím to probíhá dobře a bez větších problémů. A co se týče otázky, zda bychom se do toho vrhli znovu, tak v tuto chvíli bych nejradši řekl, že ne. Ale časem, jak to vše odezní a člověk si to přebere v hlavě tak si myslím, že bychom do toho třeba za pár let mohli jít.
Pro sdh-metylovice.info Michal Bílek.
Držím palce i příští rok!
Čus pěkné rozhovory a hlavně se super lidma takže jen tak dále a určitě přeji i dobré fundované objekty na další povídání. Soudek