V neděli 4.9.2016 jsme se vydali do Českého Těšína, na pro nás „novinkovou“ soutěž pořádanou sborem Český Těšín – Mosty. Tímto jim vracíme účast na naši soutěži 🙂
 |
Tato je zařazena do Gorolského poháru, je to poslední dvanácté kolo. Chvíli jsme bloudili, protože cedulku s označením soutěž jsme neviděli ani jednu, nicméně jsme to našli. Před námi se rozléhal velký atletický stadion, na umělém povrchu fotbalového hřiště se jednak soutěžilo, i různě posedávalo. Ovšem moc mi to soutěž nepřipomínalo. Chyběl moderátor, což by třeba nevadilo, ale když nevíte kdo kdy běží, hlavně když se mění pořadí ve startovní listině, je to trochu nepříjemné. Navíc jste vůbec neměli přehled, kdo jaký čas zaběhl, protože jediný kdo časomíru viděl, byl strojník. Pokud by tam náhodou dorazil nějaký divák, tak ze soutěže nemá nic.
Před útokem dáváme poradu a domlouváme se, že jedeme maximální bomby. Na to že u terčů hodně fouká nebereme ohled, prostě to napálíme. Asi jsme si chtěli užít velmi rychlý útok, protože po dlouhé době jsme nejeli s naši Červenou, nýbrž s lubenskou Růženkou. Tu jsme měli půjčenou rovnou i se strojníkem Vladanem, který ji má dokonale ošahanou, takže si nemusel zvykat na nic nového. Přestože je Vladan již legenda MSL, za Metylovice prý startoval poprvé. Za to druhý půjčený, což pravidla Gorolského poháru dovolují, miláček žen, Mirďa Mikuš, za nás běžel již po OSMNÁCTÉ. Lubnu děkujeme za výpomoc. Pojďme se nejdříve podívat na jejich útok. Rozběhnuto, nějaký malý zádrhel na koši, pozdější voda, ale shodit terče se podařilo. Čas si nepamatuji, ale je to nepodstatné, protože ten byl stejně ve výsledkové listině přeškrtnut a zapsáno bylo NP. Všichni se podivují proč, všimnu si, že s košařem mluví rozhodčí. Říkám si, že asi neměli našroubováno před ponořením do kádě, a že to má Gorolský pohár v pravidlech. Inu věřte, že nemá. Cituji tuto pasáž z pravidel … „sací koš nemusí být našroubován před ponořením do nádrže“. Ovšem mají tam jinou specialitu, na kterou nás tedy Migel upozornil. Ještě, že si vybral za svou milou Kristu, jinak bychom odjížděli možná taky s neplatným pokusem.
Speciálním pravidlem Gorolského poháru je, cituji … „Koš musí být ihned po ukončení útoku nebo na povel rozhodčího vytažen z kádě a musí být při vytažení našroubován na savici. Závodník jej drží za savici, nikoli za koš a koš musí být našroubovaný na savici“. Slovíčko JEJ v této větě nechápu, ale budiž. OK, mají to v pravidlech, ještě to bych pochopil. Ale že Vás na to neupozorní, když toto pravidlo není nikde jinak známo, je trochu nefér. Přece jenom pořadatelé, potažmo rozhodčí na základně ví, který tým jezdí Gorolský pohár a který ne. No a zde byl rozhodčí, který se naprosto vyžíval v tom, jak někoho načapá. To, že borci vpředu si poradili s větrem na terčích, potažmo celý tým podal vynikající výkon, přišlo celé vniveč. Počkej kámo, za co to držíš, jejda jejda, ty ses dotknul koše, nazdar bazar, máte NP. A když to vlastně nikdo nevysvětlí ostatním v týmu, protože ti věděli, že sestřikli, moderátor tam nebyl … no ty výrazy v obličejích jednotlivých závodníků si dovedete představit. Asi tento Pan rozhodčí nechce, aby k nim na soutěž jezdili i jiné týmy, než ty, které jezdí Gorolský pohár.
Ale jak jsem psal, my známe Migela, respektive Migel nás, takže my o této fintě věděli. Náš útok probíhal přesně podle domluveného scénáře. Jeli jsme BOMBY a byla to bohužel chyba. Přestože proudaři byli metr od čáry, výstřiky v 12,9 vteřině byly až příliš, na to, jak u terčů foukalo. Ale pozor, Lubno jsme porazili. 🙂 Podařilo se nám dokončit útok v čase 20, 968 s, přičemž rychlejší byl Radim – 16,809 s. To by stačilo na dvanácté místo, takto jsme skončili sedmnáctí.
Našim holkám se dařilo o poznání lépe. Asi si vzaly příklad z našeho útoku, ale i jim se nevyhnul prostřik na terči, tentokráte pravém. Výsledný čas 20,894 s. Tímto časem děvuchy poráží 12 ženských týmů, taky nás muže 🙂 a končí na pátém místě. A Bářin terč, který byl sražen v čase 18,366 s by stačil na druhé místo.
Jak to bylo doopravdy posuďte sami.
Videa najdete zde:
Metylovice, muži
Metylovice, ženy
Lubno, muži
Během soutěže se stalo ještě pár podivných věcí, ale nebyl jsem u toho, tak to nebudu více rozebírat. Jen z doslechu a FB ozvěn vím, že týmy SDH Albrechtice ženy a SDH Karviná – Hranice ženy opakovaly své pokusy, ikdyž neměly, údajně chyba rozhodčího. Jestli to byl ten, co hlídal hlavně koš, netuším. Jsou různé dohady, opravují se výsledky, nakonec rada Gorolského poháru po stížnostech a připomínkách musela svolat mimořádnou valnou hromadu, která se bude konat 12.9.2016.
A má otázka zní, je to ještě sport? Jen se tváříme, že jsme všichni v pohodě a kamarádi, že to děláme pro radost a je to jen sport. Ale pak jsme schopni vést nekonečné diskuze, svolávat valné hromady…
Pro sdh-metylovice.info Jan Izvorský.