Trojanovice, 27.5.2017 – V rámci „roku nových výzev“ jsme si na poslední květnovou sobotu se Zuzkou naordinovaly „poloviční“ trať turisticko-běžeckého závodu Horská výzva Beskydy.
Tento pochodoběh měl tři závodní trasy: LONG 62,4 km, HALF 43,4 km a SHORT 13,5 km, a vedle toho ještě charitativní POCHOD s Mixitkou 5 km. My jsme si vybraly střední vzdálenost, protože LONG se nám zdála moc dlouhá (a nechtělo se nám startovat o půlnoci) a SHORT moc krátká. 🙂
Zajely jsme se registrovat už v pátek večer, abychom předešly zbytečným sobotním ranním stresům. Areál Na Horečkách pod Javorníkem, kde probíhala registrace a kde byl start i cíl závodu, dobře známe, a jelikož jsme s sebou měly i dcerky, nemohly jsme vynechat stezku v korunách stromů, houpací sítě, slackliny a nějakou tu dobrotku. 🙂
Doma zapomínám na večeři a jdu hned spát s holkama, abych byla ráno jaksepatří ready. U snídaně doháním to, co jsem večer zanedbala: rohlík se salámkem a sýrem a pak ještě jáhlovou kaši s ovocem. Prase! Ale co, start je až za víc než dvě hodiny… Odvážím děti k babičce, Easy si jde po bartovické noční ještě schrupnout a pak je „naptaný“, aby nám dělal doprovod od půlky závodu (cca z Pusteven) až do cíle.
Pod Horečkama parkujeme u příjezdové cesty a sledujeme množství přijíždějících i odjíždějících (nejrychlejší „longaři“ už to mají za sebou…) aut. Strojíme se, kontrolujeme výbavu a pak už hurá do těch 428 schodů podél skokanských můstků nahoru k amfiteátru.
Tam ještě máme dostatek času nasát atmosféru a poslechnout dobře míněné rady zkušeného ultraběžce a ambasadora závodu Zbyňka Cypry. Lehké protažení a ujasnění taktiky: „Na Javorník s rozumem, z kopce pokud možno běžet.“ (Můj tajný cíl odvíjející se od dubnového „tréninku“ na polské straně Beskyd: pod osm hodin.) Pár minut před devátou se řadíme do druhé poloviny startovního koridoru.
Odpočet a start. Jdeme, předcházíme, jsme předcházeny, neběžíme. Zatím pohoda. V serpentinách jde Zuzka přede mě a podřazuje. Rube. Je trochu rychlejší než bych čekala a chtěla (TOHLE je s rozumem?! :)), nicméně visím. Na Javorníku jsme cca za padesát minut, Zuza se ptá: „Dobré? Dáváš si něco?“ Je mi trochu blbě. „Ani ne.“ Jen se napiju, jdeme dál a vzápětí se rozbíháme. Z kopce mě pouští před sebe. Na Pinduli jsme za dalších pětatřicet minut a já si říkám, že by mi to i stačilo. 🙂 Čurpauza a svačinka – já přesnídávku, Zuza flapjacka. Pak přichází očistec. Do krpálu nad Pindulou ani potom své rychlé parťačce nestíhám a už se ani nesnažím. Funím, jsem neustále někým předcházena a nechávám hlavou proudit myšlenky, že to přece Zuzce a Easymu nebudu v září kazit, a kdo by tak mohl jít místo mě…? Na Černé hoře Zuzčin soucit: „Copak? Bolí tě něco?“ Je mi trochu blbě. „Né, jsem prostě jenom marná.“ „Ale!“ Dlouhý (víceméně) seběh do Bečvy, nejkrásnější pasáž trasy a pak občerstvovačka. (Průběžný čas cca 2:40.) Sláva! Cola, koláč a banán. Doplnit vak a jdeme dál. Běžet nechceme, trávíme. 🙂
Po chvilce zase stoupání, tentokrát mírnější, ale jdeme jen tak, jak já můžu. V rovinaté pěkné pasáži mi Zuzka hlásí: „Už máme dvacet kilometrů.“ „No ty v..e! To ještě není ani půlka…“ Je mi trochu blbě. Pak předcházíme Peťu Hopjáka s Terkou Děckou alias Trippers, což povzbudí sebevědomí. Na asfaltce už netrpělivě vyhlížíme Easyho a říkáme si, že se snad neztratil?! 🙂 Zbytečná obava, za zatáčkou už nám mává na přivítanou. Sděluje nám dojmy z výstupu z Ráztoky na Pustevny („pěkný hnus“) a z oběda („kuřecí salát za stoosmdesát, no nejsem já debil?“) apod. Plní přesně tu úlohu, pro kterou byl povolán: rozptýlit černé myšlenky, pobavit, dotlačit do cíle. 🙂 Asfalt je neskutečně dlouhý (skoro 4 km), ale jdeme a chvíli i běžíme. Na Pustevnách najdeme občerstvovačku a já navíc vysílám Easyho pro pivo. (Průběžný čas cca 4:40.) Zvládám rohlík a už mi není blbě.
Víc než půlku máme za sebou a už se v podstatě vracíme! Sice se ještě svěřuju Easymu se svými obavami vzhledem k září, ale už to není tak odevzdané jako myšlenky nad Pindulou. Na Radhošti nám Trippers vrací útok, ale my jsme v klidu. Trošku běžíme a trošku jdeme, na šutrech cítím náběh na puchýře, ale to za chvíli odezní a na Pinduli už se odvažuji směle koukat na hodinky s tím, že by se to pod těch osm mohlo povést. Dva krpály na Javorník zmákneme docela v pohodě, ale dochází mi voda, tak prosím Easyho o malé pivo na vrcholu. Pod posledním kopcem se Easy trhá, aby mé přání splnil. My se Zuzkou mlčky, ale slušně valíme za ním. Dojdeme nahoru přesně ve chvíli, kdy Easy vychází z hospody s velkým zlaťákem v ruce. Zuzka plynule přechází do serpentin směrem dolů, protože ví, že jí už koleno nedovolí seběh, tak chce mít náskok. My se s Easym bleskově podělíme o zlatý ionťák, a následujeme ji. Jakmile se cesta trochu srovná, běžíme. Víme, že už je to jen kousek a že to dáme!
Cílovou branou probíháme ruku v ruce, slečny u čipové kontroly nám zapisují čas 7:53:27 a hlásí nám, že jsme třetí v kategorii! Ale že vyhlášení už bylo, ať si zajdem pro cenu. 😀 Chvíli čekáme, protože právě probíhá tombola o věcné ceny, pak se teda jdeme přeptat. „Víme o vás, vyhlásíme vás dodatečně.“ Po tombole nás opravdu povolají na bednu, dekorují nás krásnou medailí a my si užíváme „pár vteřin slávy“. Některé tajné sny se občas plní! 🙂
PS: Ať si říká kdo chce co chce, PIVO je nejlepší ionťák PŘI i PO výkonu! 😀
Celkové pořadí, kategorie ŽENY-DVOJICE, trať HALF (43,4 km):
pořadí – závodnice (tým) – výsledný čas
1. Petra Koudelková, Kateřina Koudelková (Zmiki a Fridex) – 6:31:13
2. Iveta Zemanová, Tereza Zichová (MůůůRY NADiVOKO) – 7:20:01
3. Denisa Izvorská, Zuzana Bílková (SDH Metylovice) – 7:53:27
4. Markéta Bdinková, Iva Ivančicová (Malá a menší) – 8:08:21
5. Markéta Novotná, Pavla Králová (Královny) – 8:23:26
6. Pavla Uhrová, Bára Uhrová (U2) – 9:20:21
7. Olga Pituchová, Lenka Syrová (OlaLe) – 9:45:29
8. Lucie Siudová , Veronika Kovářová (Sovy v poklusu) – 9:57:48
9. Michaela Olšovská, Kateřina Nováková (Salám párky) – 10:19:04
10. Adéla Bódiová, Eva Klimánková (doubleshot) – DNF
11. Michaela Hegerová, Helena Málková (H2M2) – DNF
12. Jana Pawerová, Kateřina Kalampírová – DNF
13. Petra Kovalčíková, Klára Benešová (pomæŋGəʊ) – DNF
14. Jana Matuštíková, Zdenka Slívová (Team LightBIKE) – DNF
Časový limit pro dokončení závodu byl 12 hodin.
Kompletní výsledky najdete ZDE.
Pro sdh-metylovice.info Denisa Izvorská.
Tvl …. klobouk dolů fakt ….
No a v září se to celé zdvojnásobí, já se přidám od začátku a zamlouvám si to jako první … nepíšu článek 🙂
V září? Zvojnásobí? Tak to bude B7 ????
Já bych trval na opakování ceremoniálu: https://www.youtube.com/watch?v=tvyB4gOkUmI
Jestli to přežiju, ráda ho napíšu! 🙂
Dobře Ty Dědku, dobře Ty !!! 🙂