Rozhovor s Lukášem Kavkou

Prvním dotazovaným na zakončení MSL byl levý proudař hájovských mužů Lukáš Kavka. Hájov byl pro ně letos takový fenomén, kterému se neskutečně dařilo. Ve čtyřech kategoriích postoupili na mistrovství republiky (muži 8., dorostenci 9., starší žáci 9., dorostenky mistryně ČR, ženy 4. na krajském kole, v nepostupové kategorii mladší žáci 1. na okresním kole). K tomu starší dorostenka Hana Mošťková 2. na MČR na věži.
– Zkus nám trochu představit hájovský sbor a podmínky v něm.
My jsme poměrně malá vesnice a hasičský sport je jediným sportem u nás, takže prakticky všichni hájovští sportovci jsou hasiči. Máme velkou členskou základnu od nejmenších. Jiné sbory mají problém s tím, že nemají členy, my máme problém s tím, že nemáme dostatek trenérů. Já sám jsem jeden z trenérů a je těžké zvládat práci, rodinu, své tréninky a do toho trénovat děti.
– SDH Hájov má plus mínus 175 členů a celý Hájov cca 500 obyvatel. Ale asi všichni sportovci asi nejste z Hájova? K tomu, aby se postoupilo na republiku se obvykle statují i TOP závodníci z širšího okolí.
Ne. Spousta sborů to tak má a bylo to vidět i dorostenců. Čím vyšší kategorie, tím jsou ty přestupy častější. Ale my máme kádr z hájovjanů. U dětí je malá část, kteří nejsou přímo z Hájova, ale jejich rodiče je k nám přihlásili. Z okolí se k nám stahují děti, ale od mala.
– Hájov ač z okresu NJ nikdy nestartoval v Novojičínské lize. Ale od roku 2009 je v Beskydské lize (muži vynechali 2015, 16, 18). A letos jste šli rovnou do MSL. Proč až letos, nebo proč právě letos?
To je spíš otázka na mé předchůdce. Já jsem začínal v mužském béčku a áčko běhalo Beskydskou ligu. A my jsme pak šli v jejich stopách, nahradili jsme je a pokračovali v Beskydské lize. Původní áčko pak v BL pokračovalo jako veteráni. Dva roky zpět jsme Novojičínskou ligu objeli jako neligový tým a trochu jsme litovali, že jsme se do NJL nepřihlásili, protože by z toho asi byla medaile. A teď jsme chtěli něco víc, chtěli jsme se posunout. Takže jsme se rozhodli pro MSL. Spoustu z nás to lákalo, protože Hájov nikdy v Moravskoslezské lize nebyl.
– Muži letos potřetí v řadě a poosmé celkově vyhráli Beskydskou ligu. Ženy (veteránky) byly letos v BL druhé. Starší žáci vyhráli Floriánek cup. Budete dál kombinoval MSL a Beskydskou ligu?
Teď je to těžké odpovědět. Záleží na domluvě celého týmu. A BL je teď trochu v krizi s počtem účastníků. Takže je trochu ve hvězdách, jak to bude dál s Beskydskou ligou pokračovat. Já osobně mám ty netradiční soutěže rád. Překážky netrénujeme, zkusíme si to maximálně jednou před závody. Je to takové odreagování.
– Letos jste měli jen jedno půjčení, v Mošnově, kdy byla republika dospělých. I v sestavě All Stars jste uvedli jen sedm závodníků. Máte tak stabilní kádr?
Nebylo to vždy ve stejných sedmi lidech. Já dělám na směny u hasičů a je nás takových víc. Ale vždy jsme si sehnali náhradu v našem dresu. 80 % lidí je stabilních, na proudařských pozicích jsme se občas zastupovali.
– V Bartovicích jsi měl nejlepší shoz soutěže 13,553 – je to tvůj osobák?
Není. Ve stejný den jsme z Bartovic jeli do Frýdku a tam jsem měl 13,434.
– V MSL jste předvedli sedm solidních čtrnáctek. Ale taky třikrát N – což byl nejvyšší počet letos na lize. Co bylo za touto vaší nevyrovnaností?
Nemyslím si, že jsme běhali na přehnané riziko. Vždy ty útoky byly rozběhnuté na to, co jsme měli. V Metylovicích se nám rozbila koncovka na béčku, to neovlivníme. Ve Větřkovicích jsem zakopnul ho svou hadici. To vůbec nevím, jak se povedlo. Jednou to nedal košař.
– Hájovu se dařilo především v úvodu ligy (4+3+4 = průběžné třetí místo). Ale další čtyři kola N+6+N+N – poslední dvě o víkendu Vrbice+Větřkovice. Jak jste nesli, že jako nováček saháte po medaili, která vám pak ale protekla mezi prsty?
Ze začátku jsme byli dost překvapení, ale nijak jsme se tím nesvazovali. Celou sezónu jsme ligu kombinovali s postupovými koly, na které jsme se možná připravovali víc.
– Vy máte od letoška nové sportoviště. Připravovali jste se v Hájově, nebo jezdíte trénovat i nějak jinam?
Jezdíme hodně mimo Hájov. Nové sportoviště jsme do teď nepoužili, protože se tam ještě dělá zámková dlažba. Takže trénujeme na původním tréninkovém hřišti. Stovky nejvíc trénujeme na stanici HZS v Novém Jičíně, u mě v práci. Ale jezdili jsme i na ovál do Českého Těšína, kde byly překážky na štafety. Jezdili jsme v zimě do tunelu v Ostravě a Příboře.
– Otázka, která zajímá mé děti – vzpomeneš si na svou úplně první soutěž?
V dětské kategorii to bylo nějaké okresní kolo hry Plamen v mladší kategorii, někde na fotbalovém hřišti. Na první dospělou soutěž si asi nevzpomenu. Já jsem v té době hrál i fotbal a hasič byl pro mě druhý sport.
– Jaké máte plány pro příští sezónu?
S chlapama jsem to ještě nekonzultoval. Ale na tom se dohodneme. Tipoval bych, že budeme chtít pokračovat v MSL. Každoročně jedeme postupovky. Doufám, že nebudou žádné změny v sestavě.