V sobotu 11. 7. 2026 jsme se již potřetí vydali reprezentovat náš sbor na tradiční hasičský fotbal do Svratky.
Vloni jsme přijeli s jedním týmem žen a jedním týmem mužů. Děvčata vybojovala krásné třetí místo, chlapi skončili také třetí, ale pouze ve skupině, což znamenalo smolný nepostup do semifinále. Ani letos se Pepa Kopera nevzdal své každoroční disciplíny s názvem „Přemluv každého, kdo umí držet hadici.“ Výsledek? Opět jeden tým žen a jeden tým mužů. Ale jak se říká – není důležité množství, ale kvalita.
Fotogalerii najdete ZDE.
Tentokrát do Svratky nemohli dorazit Adélka s Jirkou a samozřejmě ani Daneček. Naštěstí je zaměstnala svatba Adélčiny kamarádky, nikoliv jejich vlastní. To bych totiž měl s účastí problém i já.
Protože tradice se mají dodržovat, vyrazili jsme už v pátek, abychom se na pomezí Čech a Moravy stihli pořádně aklimatizovat. Našim kamarádům jsme přivezli malou pozornost v podobě padesátilitrového sudu nošovické dvanáctky. Aby se s ním domácí nemuseli zbytečně trápit sami, ochotně jsme jim s jeho likvidací pomohli. Za odměnu nás čekaly výborné hamburgery, pivo Rychtář a spousta legrace. Večer zpestřilo přátelské pošťuchování o tom, jak vlastně vznikla Svratka a kdo má tu „správnější“ historii. Prostě klasické setkání domorodců se Svrateckou náplavou.
Nikola Cempírková nás tentokrát na žádné TFA nevytáhla. V Jihlavě totiž absolvovala dvoudenní závody FCC a už v pátek měla první medaile. Oslavila je s námi jen symbolicky, protože dobře věděla, že v sobotu chce přidat další. A povedlo se!
Sobotní dopoledne jsme pojali odpočinkově, po obědě následoval přesun na místní sportoviště, kde se uskutečnil již 18. ročník hasičského fotbalu. Muži byli rozděleni do dvou skupin, ženy odehrály turnaj systémem každý s každým.
Naše ženy nastoupily ve složení Kamila Koperová, Andrea Mališová, Ivana Štundová, Alena Štundová, Martina Veličková a Romana Bednarská.
Mužský tým tvořili Aleš Velička, Pavel Halata, Pepa Kopera, Ruda Mališ, Petr Štunda a moje maličkost.
O fantastickou atmosféru se staral náš fanclub v čele s Rózou Mališovou, které skvěle asistovali Adam a Robin Koperovi. Moc děkujeme – bez vás by to prostě nebylo ono!
A teď to hlavní.
Našim ženám se podařilo celý turnaj ovládnout a zaslouženě si odvezly zlaté medaile. Obrovská gratulace!
My chlapi jsme se konečně na třetí pokus probojovali do vyřazovacích bojů. Možná jsme chtěli, aby všechna sláva připadla ženám, možná jsme prostě narazili na lepší soupeře. Semifinále i zápas o třetí místo jsme sice prohráli, ale rozhodně jsme neodjížděli se svěšenými hlavami. Mezi čtyřmi nejlepšími týmy jsme byli služebně nejmladší a proti oběma domácím celkům i loňskému vítězi jsme nasbírali hlavně cenné zkušenosti.
A na jednu věc budeme vzpomínat opravdu dlouho – semifinále s pozdějším vítězem z Najdku skončilo divokým výsledkem 18:12. Takový zápas se jen tak nevidí.
Po vyhlášení výsledků následovalo příjemné posezení v areálu hasičské zbrojnice, kde jsme společně probrali nejen povedené akce na hřišti. V neděli ráno jsme se tradičně posilnili výbornou česnekovou polévkou a vydali se zpět do Metylovic.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří náš sbor ve Svratce skvěle reprezentovali. Velké díky patří také kamarádům ze Svratky za jejich pohostinnost, výborné zázemí, přátelskou atmosféru a spoustu společných zážitků.
A co příští rok? Holky se pokusí obhájit titul a my chlapi uděláme všechno pro to, aby se na stupně vítězů dostalo i naše družstvo.
Pro sdh-metylovice.info Jan Izvorský.