Vaříme s SDH Metylovice – díl I. (Milan Pečinka)

PRAVÁ METYLOVSKÁ POLÉVKA (TAK) ZVANÁ
„CHUDOČKA“
Byla a je to polévka chudého lidu…

Připravené suroviny:
– 300 g brambor
– 100 g špeku
– 2 ks vajíček
– 1 ks cibule
Následně sůl, pepř, paprika (sladká i pálivá) a majoránka.

Postup:
Nakrájený špek vložíme do hrnce, necháme mírně vytopit. Následně přidáme cibuli (nakrájenou), kterou osmažíme do růžova. Vložíme již připravené syrové brambory do hrnce, které jsou nakráty na kostičky. To vše se dusí, to znamená, že mírně podlejem. Během dušení mírně osolíme a dáme špetku pálivé papriky. Tento proces dušení trvá asi 25 minut. Po tomto čase vlijem 1 l teplé vody a vše necháme zavařit. Když si myslíme, že již je tato polévka hotová, přidáme na závěr rozšlehané vajíčka, která nám polévku zahustí. Dosolíme, opepříme, popř. přidáme papriku sladkou.

TAKHLE PŘIPRAVUJE POLÉVKU VYHLÁŠENÝ KUCHAŘ, STAROSTA HASIČŮ Z METYLOVIC.

DOBROU CHUŤ.

E: Co nám můžeš k tvému receptu říct?Je to takové obyčejné jídlo, tak se normálně kdysi vařilo. Zakládalo se to na té šperce, to je špek a ty další věci. Není to žádný problém.D: Aha, takže to zvládne uvařit každý, třeba i Easy…Jo, i Easy to zvládne. 🙂D: Protože kdyby měl Easy začít jíškou, tak už by byl v prdeli.

Tento recept jsem zdědil po tatovi z Morávky. Tam žijou tak skromně, proto i skromně vaří. Než aby šel do obchodu, tak vymýšlí takové věci. Koho by napadlo, že smažíš špek – to jako ještě ano – cibuli taky ano – ale musíš jakoby připálit brambory. Když už jsou připálené, tak je musíš podlívat a dovařit, aby byly měkké… Všechno pustí vodu, i ty brambory, a tak to prostě jede. Je to přírodní úkaz. 25 až 30 minut a je to hotovo a polívka je super.

D: A ty to doma vaříš?

Normálně. Jak mám na to chuť, tak to uvařím. A můžu říct, že kluci se za tím můžou ubít. (pan starosta má dva syny zhruba ve věku 22 let – pozn.aut.) Manželka chudočku taky vaří, ale ona už to vylepšuje, přidává tam salámy a takové různé věci, ale to ne, to musí být klasika.

E: Jaké jsou další tvé oblíbené jídla?

Když mi bylo 14 až 15 let …

E: …to bylo před rokem, ne? 🙂

Ano … Když si vezmeš, že když jsme se s manželkou vzali, tak já jsem ji učil vařit mačky. Začali jsme u salámové, ta je jednoduchá. To znamená salám nakráješ, hodíš na sádlo, salám na tom opečeš, potom do toho vliješ mlíko, zahustíš to a dáš tam různé ingredience – bobkový list a tak… To jsem kdysi uměl. To mě naučil život, protože jsem byl nejstarší sourozenec, takže jsem byl takhle naučený. Mě to strašně bavilo a když jsem se rozhodoval o vojně – to přišla taková přihláška, kde sis mohl vybrat, jestli chceš být pohraniční stráž, dělostřelec nebo třeba kuchař – tak jsem si vybral kuchaře, ale tam jsem se nedostal. Dostal jsem se k péesákům. Ale kuchařina, ta mě bavila stále.

D: Vaříš doma víc ty nebo manželka?

Teď už vaří víc manželka. Ale kdysi jsem vařil hodně často. Nejlepší to bylo, když jsem měl nohu v sádře – fotbalista – to jsem vařil stále, i když ona byla na mateřské, ale chutnalo to ode mě vždy i líp.

E: Pořád jsi nám ale neřekl ty tři jídla, po kterých se můžeš utlouct.

Jasná jednička je u mě přírodní. Což umí moje mamka, to je něco úžasného. Ne jako moje mamka, ale moje mamka… Jako Zdeňka (manželka – pozn.aut.) to umí taky, ale mamka to umí super. Se zelným salátem je to něco výborného. No a potom všechny ty klasické jídla, co jíme doma. Kuře, česnek, krkovička taky dobrá… Nejlepší je, když ji nějakým způsobem připravuješ pro druhé. Když to máš naložené v láku a pak to pečeš na grilu.

D: Co je to to přírodní?

To je vepřové, vepřová krkovice, systém je jednoduchý. Máš to naložené, zprudka to dáš na pekáč nebo na pánev, to je jedno. Zprudka to opečeš, dáš cibuli a posypeš hladkou moukou. Ona to má babka naložené ještě v hořčici a různých ingrediencích, jaké to má mít. Propeče to, potom to jenom tak připíká a ta hladká mouka ti zůstane na tom mase. No a jíme to se zelným salátem.

D: Se zelným salátem?

Zelný salát, to je kombinace zelí, cibule, pepř…

D: Mi to připadá, že je to taková dietní příloha. To k tomu nejíte brambor nebo tak něco?

Ano, brambor. Vařený. A to pak kyneš. To jak sníš, tak fuňíš jak ježek. I se zelím kyslým se to dá jest. To už ta příloha je jedno, ale je to super.

E: Která je pro tebe nejlepší z restaurací?

Já nechodím do restaurací na jídlo. Takže v tom případě je to Obecník, protože tady chodíme každou neděli s kamarády hasiči po nohejbale na pivko.