Jarek Nohavica – ostravský koncert na Sareze – 18.12.2010

Zhruba v půlce listopadu mi na mail přišla radostná zpráva. Před Vánocemi uspořádá Jarek Nohavica v porubské hale Sareza tři koncerty, dva 3hodinové (!) pro všechny a jeden pro děti.

Prvotní nadšení vystřídalo vědomí, že pokud se na něj chci dostat, čeká mě dlouhé stání ve frontě na lístky. Kdo někdy na Jarkovi byl a nemá známé u pořadatelské agentury, ví, o čem mluvím… Nicméně to mě nemohlo odradit. Předprodej měl začít 19.11. v 15.00 (30 minut po konci mé ranní směny v ostravském CDUčku), a to pouze na dvou místech, pobočce OIS Elektra a v Shopping Parku „U rybiček“. Geografie řekla jasně, abych jela do fronty k rybičkám. Cestou jsem si tajně přála, aby lidi situaci s předprodejem podcenili a aby bylo přede mnou ve frontě třeba jen 20 lidí. Bohužel se mi toto přání nevyplnilo, v Shoppingu už čekalo asi 500 nohavicofilů. Prvotní znechucení jsem ihned ventilovala přes SMSku Easymu a Zuzce, dalším jistým potenciálním účastníkům koncertu, toho času oba v práci. Podpora z jejich strany byla veliká, tak jsem se poslušně zařadila na konec hada a začala uvažovat nad tím, co budu dělat, až se mi bude chtít na WC. Všechny moje chmurné úvahy byly rozptýleny úderem 15. hodiny a počátkem předprodeje. Organizátoři to měli skvěle ošéfované, o lístkuchtivý dav se staralo asi 20 prodejců, takže jsem přišla na řadu asi za 25 minut. Vzala jsem nejvyšší povolený počet vstupenek na osobu (6) na sobotní koncert a tradá pryč…

Je 18.12. půl šesté večer a my navzdory padajícímu bílému moru vyrážíme do Ostravy. Jak to tak bývá, z původní sestavy zbyla jen silná trojka – já, Easy a Zuzka. No, vlastně čtyřka. Ale toho nejmenšího jsem propašovala bez vstupenky J Moji ségru Míšu (jejíž syn by bez ní ten jeden večer nevydržel – nebo ona bez něj?) nahradila moje kolegyně z práce Gabka a co udělali se svými lístky Ruda a Andrea, vlastně ani nevím.

            V hale nás překvapuje jedna věc. Na ledové ploše jsou rozestavěny židle na sezení! Předpokládali jsme, že sedět se bude na tribunách a plocha pod podiem bude určena tanečníkům. Ale nevadí. Do koncertu zbývá půlhodina, ale je už docela narváno, tak si vybíráme místo naproti podia na tribuně na stání úplně nahoře. Máme skvělý výhled, je tu teplo a Jarka sice uvidíme z dálky, ale to spraví 2 velké obrazovky instalované vedle jeviště.

            V 19.10 přichází hvězda večera a tříhodinový koncert začíná písní Divoké koně. Následuje na koncertech ne moc hraná V bufetě na stojáka a hned po ní Ostravian Pie, srdeční záležitost, protože hrála 14.srpna, když jsme s Easym stáli po pás v kádi. 😉 Po rozverné virtuálce Když jsem tahal kačera přichází další bomba, Ostravo. A v tu chvíli se mi v hlavě rodí plán o zapisování playlistu do mobilu a napsání této „recenze“ jako uchování vzpomínky. Jarek se hned od začátku drží osvědčeného scénáře, střídá hraní s heligonkou a kytarové, písně smutné a teskné se skladbami úsměvnými a veselými. Před Vysockého Písní o příteli pozve na podium polského akordeonistu Roberta Kuśmierského, aby jej po zbytek večera doprovázel. Skvělý tah, Robert byl výrazný, ale nikterak rušivý element celého koncertu. V Dialogu u televize Jarek poplete slova a začne znova. To se mu během tříhodinového zpívání a hraní stane vícekrát, ale člověk mu to ihned odpustí. Zvlášť když si uvědomí, že má na kontě přes 200 skladeb. Takové množství by si bezchybně nepamatoval nikdo… Při Jdou po mě jdou nastává světová premiéra „koncertního karaoke“. Slova běží na obrazovkách, a tak celý stadion může zpívat s Jarkem. Po hromadném zpěvu přichází dvojblok „nemocných“ písní Letěly bacily a Pochod marodů a po nich závěr první části koncertu vrcholící aktuální Ladovskou zimou a velmi žádaným Fotbalem.

            Jelikož má koncert trvat tři hodiny, je rozdělen na dvě části asi dvacetiminutovou pauzou, aby nepřišli zkrátka ani ti „přečůraní“. Po přestávce je na programu delší sekvence smutných a chmurných melodií (Dlouhá tenká struna, Košilka, Mikymauz, Plebs blues, Pane prezidente), kterou moc neodlehčí ani virtuálka Na Bedřišce ani nejerotičtější Jarkova skladba Zatímco se koupeš. Největší peckou večera se stává rapovaná básnička Když byl Pepa ještě malý, za kterou by se nemusel stydět ani zarytý hiphoper. Následné Českopolské virtuálky I a především II utužují úsměvy na tvářích, a v posilování českopolského přátelství Jarek pokračuje písní Gwiazda. Následuje Hospodská směs se zabudovanou Černou Ostravou, která by na domácí poddolované půdě rozhodně neměla chybět. Pak už se pomalu blíží konec v podobě Dokud se zpívá a nepostradatelné přídavky Mám jizvu na rtu, Až to se mnu sekne a Kometa.

            Předvánoční kulturní zážitek to byl skvělý. Jarek rozesmutnil i pobavil a rozhodně nezklamal. Kdykoliv bude hrát někde poblíž, nebudu váhat jít opět do fronty. Ale Jarek se těmito koncerty loučil s publikem na delší dobu. Podle vyřčených slov to vypadá, že ho čeká dlouhá vynucená pauza. Ale co za tím stojí, to nevím a ani se nechci pouštět do nějakých bulvárních úvah. Každopádně jsem ráda, že jsem včera mohla být u toho, protože řečeno Jarkovými slovy: „Ty vole výtečný koncert, ještě že jsme šli.“ J

PS: Malá anketa: Jaká je Vaše nejoblíbenější Jarkova píseň? Pro mě jsou to Ostravian Pie, Ostravo a Mám jizvu na rtu.

Playlist koncertu:

1. Divoké koně /Cesty, 1985/ /Divné století, 1996/ /Doma, 2006/
2. V bufetě na stojáka /Pražská pálená, 2006/
3. Ostravian Pie /Ikarus, 2008/ /V Lucerně, 2009/
4. Když jsem tahal kačera /Virtuálky, 2009/
5. Ostravo /Babylon, 2003/ /Doma, 2006/ /Doma, 2006/
6. Malé české blues aneb Doprdelepráce /Virtuálky, 2009/
7. Těšínská /Divné století, 1996/ /Koncert, 1998/
8. Píseň o příteli /Ikarus, 2008/
9. Dialog u televizoru /Od Jarka pod stromeček, 2006/
10. Starý muž /Divné století, 1996/
11. Přívozská puť
12. Ty ptáš se mě /Ikarus, 2008/ /V Lucerně, 2009/
13. Jdou po mě jdou /Koncert, 1998/
14. Letěly bacily /Virtuálky II, 2010/
15. Pochod marodů /V tom roce pitomém, 1990/
16. Darmoděj /Darmoděj, 1988/ /Osmá barva duhy, 1989/ /Darmoděj a další, 1995/ /Koncert, 1998/ /Doma, 2006/
17. Co bylo to bylo
18. Velká voda /Babylon, 2003/ /V Lucerně, 2009/
19. Svatební /Mikymauzoleum, 1993/
20. Ladovská zima
21. Fotbal /Koncert, 1998/ /Doma, 2006/

PŘESTÁVKA

22. Dlouhá tenká struna /Babylon, 2003/ /V Lucerně, 2009/
23. Košilka /Písně pro V.V., 1988/ /Osmá barva duhy, 1989/ /Moje smutné srdce, 2000/ /Doma, 2006/
24. Mikymauz /Mikymauzoleum, 1993/ /Koncert, 1998/ /Doma, 2006/
25. Na Bedřišce /Virtuálky II, 2010/
26. Zatímco se koupeš /Cesty, 1985/ /Darmoděj a další, 1995/ /Koncert, 1998/ /Doma, 2006/
27. Kdybych byl ředitel /Virtuálky, 2009/
28. Plebs blues /Osmá barva duhy, 1989/ /V Lucerně, 2009/
29. Pane prezidente /Pražská pálená, 2006/
30. Sarajevo /Divné století, 1996/ /Doma, 2006/
31. Když byl Pepa ještě malý /Tři čuníci, 1994/
32. Českopolská I /Virtuálky II, 2010/
33. Českopolská II
34. Gwiazda /Doma, 2006/
35. Hospodská směs /Od Jarka pod stromeček, 2006/
36. Zítra ráno v pět /Darmoděj, 1988/ /Darmoděj a další, 1995/ /Koncert, 1998/ /Doma, 2006/
37. Muzeum /Mikymauzoleum, 1993/ /Koncert, 1998/
38. Ježíšek /Ikarus, 2008/ /V Lucerně, 2009/
39. Hlídač krav /Tři čuníci, 1994/ /Doma, 2006/
40. Dokud se zpívá /Darmoděj, 1988/ /Osmá barva duhy, 1989/ /Darmoděj a další, 1995/ /Koncert, 1998/ /Doma, 2006/
41. Mám jizvu na rtu /Ikarus, 2008/ /V Lucerně, 2009/
42. Až to se mnu sekne /Divné století, 1996/ /Koncert, 1998/
43. Kometa /Darmoděj, 1988/ /Osmá barva duhy, 1989/ /Darmoděj a další, 1995/ /Koncert, 1998/ /Doma, 2006/